Zahraniční listy o napětí mezi Indií a Pákistánem

Indicko-pákistánský konflikt, alžírské volby, diktátor v čele fotbalové federace - to jsou některá z témat pátečního vydání zahraničního tisku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Na rostoucí napětí mezi Indií a Pákistánem zřejmě neexistuje lék, domnívá se švédský konzervativní deník Svenska Dagbladet. Zatímco Spojené státy a Rusko udělaly od jaderné hrozby krok stranou, v Kašmíru jsou připraveny atomové hlavice, což svět od kubánské krize ze šedesátých let nezažil. Zodpovědnost za to nese především pákistánský prezident Parvíz Mušaraf. Indie může oprávněně požadovat zakročení proti zásahům v indické části Kašmíru. Mušaraf rozehrál nebezpečnou hru. Jaderná válka ale problém nevyřeší, dodává Svenska Dagbladet.

Britské Timesy se zamýšlejí nad údajnou lybijskou připraveností odškodnit pozůstalé obětí atentátu na letadlo, které se v roce 1988 zřítilo na skotské Lockerbie. Realizace zatím neoficiální nabídky ve výši asi 10-ti milionů dolarů za každou oběť má záviset na tom, zda svět zruší stávající sankce proti Libyi. Pozůstalí mají problém s tím, že se splnění této podmínky vymyká jejich kontrole.

Další aspekt, který vyvolává pochybnosti či znechucení, je představa, že peníze mohou Libyi vyvázat z odpovědnosti za strašlivý čin. Někteří pozůstalí prohlásili bez obalu: jsou to krvavé peníze. Libye by se jistě ráda znovu stala součástí mezinárodního společenství, aby se smířila se sousedy a mohla se účastnit severoafrického dialogu s Evropskou unií. Před navázáním důvěryhodných kontaktů s Tripolis je však třeba, aby vláda vyhověla morálním, politickým a legislativním podmínkám, uzavírá The Times.

Parlamentní volby v Alžírsku komentuje pařížský deník Le Figaro. Islámští fundamentalisté v této severoafrické zemi nosí oblek a kravatu a jsou připraveni kdykoli proklouznout mezerami v systému. To je jedním z důvodů, proč si člověk nesmí dělat žádné iluze - při každých volbách v Alžírsku zůstávají karty označené. Musíme doufat v to, že ve srovnání s volbami z roku 1997 je letos volebních podvodů méně a že průběh voleb byl o něco transparentnější. Pokud tato zásadní podmínka nebude splněna, ztratí Alžířané znovu svou naději, varuje Le Figaro.

I přes podezření z korupce a autokratické excesy se Josephu Blatterovi podařilo zůstat prezidentem Mezinárodní fotbalové federace FIFA, uvádí německý Die Welt. Volby pro něj byly fotbalovou hrou, nechal se slyšet Blatter. Ve skutečnosti bylo hlasování dobře připraveno. Šestašedesátiletý letý Švýcar se prosadil velkou většinou hlasů a byl na další čtyři roky potvrzen jako prezident FIFA. Nebylo to překvapující vítězství, i když Blatter od svého nástupu do funkce v roce 1998 čelí podezření ze zneužití pravomocí, korupce, osobního obohacování a špatného hospodaření.

Blatter suverénně ovládá hru o moc, pronáší patetické projevy, rozděluje malé pozornosti, interně vládne železnou rukou, často se svérázným výkladem statutů. "Blatter vede FIFu jako diktátor," prohlašuje generální tajemník Michel Zen-Ruffinen. Jak to vypadá ve skutečnosti, pocítili delegáti kongresu na vlastní kůži, když den před volbami Blatter opoziční řečníky jednoduše vyškrtl z programu. Jako rodinný podnik vedl fotbalovou federaci i jeho předchůdce Joao Havelange, který stál v čele svazu 24 let. Svého zetě Ricarda Teixeiru jmenoval šéfem brazilského svazu. A když se Blatter v roce 1981 stal generálním tajemníkem FIFA, převzal úřad od svého tehdejšího tchána Helmuta Käsera, připomíná Die Welt.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru