Zahraniční noviny o Blízkém východu
Světové deníky píší o blízkovýchodní otázce v souvislosti s demokratickým uchazečem o prezidentskou nominaci Johnem Kerrym a také o reakcích na navrženého ruského premiéra Michaila Fradkova.
Jak už zaznělo v našich zprávách, Spojené státy čeká předvolební superúterý a demokrat John Kerry doufá, že mu už prezidentská nominace neunikne. Veřejnost a zejména američtí Židé se proto zajímají, jaký je Kerryho postoj k Izraeli a k širšímu konfliktu s militantním islámem. Izraelský deník Jerusalem Post v této souvislosti připomíná, že Kerry loni v Arabsko-americkém institutu řekl, že chápe Palestince, které sklíčilo izraelské rozhodnutí, že hluboko v jejich území bude stát izraelská bezpečnostní bariéra.
Stejný politik před týdnem prohlásil, že bariéra je oprávněný akt sebeobrany, protože žádný národ nemůže přihlížet, když v autobusech a pizzeriích umírají jejich děti jako oběti teroristů. Jeruzalémský deník k tomu podotýká, že politik, který se jako Kerry obvykle přizpůsobí momentálním posluchačům, nedělá chybu, ale voliči mají na druhé straně právo vědět, co si jejich kandidát opravdu myslí.
Jedna z otázek zní, zda je západní břeh Jordánu podle Kerryho okupované palestinské území, jak ho s oblibou nazývá OSN, nebo sporné pásmo, na které mají oprávněný nárok jak Palestinci, tak Izrael. Dva dny před dnešními primárkami v New Yorku řekl Kerry na uzavřené schůzce se židovskými politiky, že bude stejně jako Bush vetovat jakoukoli rezoluci OSN namířenou proti Izraeli.
Zní to sice pěkně, ale vláda jeho demokratického předchůdce Billa Clintona byla určitě důslednější, když bránila jakékoli rezoluci, která by západní břeh Jordánu označila jako okupované palestinské území. Židé vědí, že Kerry proti jejich státu nic nemá už proto, že sám pochází ze židovské rodiny. V sázce je ale bezpečnost jejich země, a tak potřebují vědět, jak se John Kerry postaví k Izraeli, až bude mít newyorské primárky za sebou, uzavírá Jeruzalem Post.
Dopisovatel ruského listu Moscow Times se vrací ke jmenování nového premiéra Michaila Fradkova a hodnotí ho jako Putinův pokus o uklidnění veřejnosti, kterou nedávno vzrušilo dramatické sesazení vlády jeho předchůdce Kasjanova. Komentátor si však po jmenování bezbarvého byrokrata nepřipadá o nic moudřejší a ví jen tolik, že Putin chce dát najevo, že je to on, kdo tahá za nitky, ale to je přece dávno známo.
K jasnému závěru dochází i komentátor mezinárodního deníku International Herald Tribune, když píše, že překvapivé Putinovo rozhodnutí postavit do čela vlády málo známého technokrata znamená, že ruský prezident si vybral muže, který mu nebude ubírat pozornost veřejného mínění. Jeho jmenováním ukončil dohady, které komplikovaly posledních 14 dní předvolební prezidentské kampaně, a to je hlavní věc, na které nyní Vladimíru Putinovi záleží.
Politické komentátory už dnes zajímá něco úplně jiného - je to vyhlídka do roku 2008, kdy už nynější prezident kandidovat nemůže. Nedávné sesazení premiéra Kasjanova je proto pokládáno za odstavení politika, který by se mohl za čtyři roky stát mužem číslo jedna. Nejblíže k pravdě má asi názor, že teď je už možné cokoli, protože nový premiér je podle všeobecného mínění pouhý byrokrat bez jakýchkoli politických ambicí.
International Herald Tribune teď nahradí maďarský tisk, který se v těchto dnech obšírně věnuje romské problematice. Média se zaměřila na východní Slovensko, sousedící se severovýchodem Maďarska, kde žijí Romové v podobně kritických podmínkách. Dnešní vydání deníku Népsabadšág píše o stanovisku celostátní romské samosprávy v Maďarsku.
Z listu cituje budapešťský spolupracovník Radiožurnálu Gregor Martin Papucsek.
