Zahraniční noviny o pádu sondy Genesis
V zahraničním tisku byste si dnes přečetli o tom, že Rusko chce proti teroristům útočit kdekoliv na světě, o soudu se slovenským fašistou v Německu a o pádu sondy Genesis.
Rusko vypsalo odměnu deset milionů dolarů za dopadení dvou čečenských teroristů, kteří stáli za útokem na Beslanskou školu. Generál Jurij Balujevský k tomu dodal, že Rusko může zasáhnout proti teroristům kdekoliv na světě. Jeho emotivní prohlášení ale nelze brát za oficální projev, myslí si britský deník Independent. Generál totiž s politikou nemá nic společného a s tou zahraniční už vůbec. Za tu je odpovědný prezident. A Vladimír Putin nic takového neřekl.
Podle generála Balujevského je Rusko schopno zaútočit na teroristy kdekoliv na světě. Experti se domnívají, že tím kdekoliv na světě může být míněna Gruzie. Moskva už jí dlouho podezírá z pomoci teroristům a odporu vůči Kremlu. Proto teď může být dalším cílem. Kreml si přitom zatím ještě ani nemůže být jistý, kdo vlastně únosci z Beslanu byli. Polovina z třiceti zajatých teroristů byla už identifikována. Není mezi nimi jediný Čečenec. To potvrdil ruský ministr obrany Sergej Ivanov. Moskvu tak možná čeká další blamáž, jako v roce 2002. Tehdy obvinila z útoku na moskevské divadlo čečenského vůdce Aslana Maschadova. Ten s tím ale, jak se později ukázalo, neměl nic společného, připomíná britský Independent.
Polský deník Rzeczpospolita se ve svém dnešním komentáři věnuje právě honu na domnělé organizátory útoku. V článku nazvaném Maschadov jako bin Ladin píše o tom, že Moskva postavila do jedné řady bezohledného teroristu Šamila Basajeva s někdejším čečenským prezidentem Aslanem Maschadovem, který ale atentáty vždy odmítal.
Vysoká odměna za chycení čečenských vůdců je pokusem Moskvy hodit Aslana Maschadova do stejného pytle s nejhledanějšími světovými teroristy typu Usámy bin Ladina. To, že je Maschadov postavený na roveň Šamilu Basajevovi jen dokazuje, že Vladimír Putin hodlá i nadále uplatňovat vůči Čečensku silovou politiku. Všechny Čečence pokládá za teroristy a ani v nejmenším nepomýšlí na jakékoli vyjednávání. Záleží mu víc na tom, aby zdolal odpor tohoto národa, než aby bojoval s terorismem. Můžeme tedy očekávat další atentáty na území celé Ruské federace a také další akce zaměřené na pacifikaci Čečenska. Tyto akce budou stále děsivější. Uzavírá komentář deníku Rzeczpospolita.
Bývalý velitel obávaného protipartyzánského komanda Edelweiss na Slovensku, Ladislav Nižnanský, bude dnes souzen za válečné zločiny v Mnichově. Informuje o tom slovenský deník Sme. V Německu je to velká mediální událost. Také proto, že Nižnanského obhajuje Steffen Ufer, právník, který se zabývá kontroverzními případy. Událostí bylo už Nižnanského zatknutí. Nikdo nemohl uvěřit, že ten milý pán v důchodovém věku, mohl být fašistickým pohlavárem. Ve Svobodné Evropě věřili, že trest smrti, který Nižnanskému už v roce 1962 vyměřil československý soud, byl jen snahou komunistického režimu zdiskreditovat jejich spolupracovníka.
Nižnanský je obviněn z účasti na masakrech ve slovenských obcích Ostrý Grúň a Kľak. Za pomoc partyzánům byli v lednu roku 1945 téměř všichni jejich obyvatelé vyvražděni. Příkaz k tomu měl dát právě Ladislav Nižnanský. Spolupracovník nacistů se dostává před soud po šedesáti letech hlavně díky českému reportérovi Stanislavu Motlovi. Ten ho před třemi lety objevil v Mnichově, jak si spokojeně užívá důchodu. Motl doufá, že se dozví, proč byl nacista za studené války trojitým agentem. Nižnanského spolupracovníci ze Svobodné Evropy zase doufají ve spravedlivý trest. Jeho oběti si to zaslouží, dodávají pro slovenský list Sme.
Slyšeli jsme toho už tolik o složitých operacích ve vesmíru, že včerejší pád sondy Genesis nám úplně vzal odvahu, píše americký New York Times. Po dvou letech cestování okolo měsíce, kde sonda získávala informace o Slunci, nefungovaly při návratu domů padáky. Sonda se zavrtala do země a většina jejího drahého materiálu je zničená. Ukázalo se, že sonda bez lidí může spadnout stejně tak dobře, jako když jsou na palubě astronauti. Jen má menší ztráty.
Sonda Genesis měla za úkol sledovat drobné elektrické výboje ze Slunce, díky kterým ve spojení s prachem a ledem měla vzniknout naše sluneční soustava. Pak se ale sonda zřítila na zem rychlostí 200 kilometrů za hodinu a nikdo neví, jestli se podaří zachránit informace, které nesla. Teď je potřeba zjistit, co bylo příčinou havárie. Otázkou totiž je, jestli za pád Genesis může nějaká nehoda ve vesmíru nebo lidská chyba jejích konstruktérů, dodávají New York Times.
