Zahraniční noviny o situaci v Iráku
Japonské noviny píší o zadržení Japonců v Iráku, Američané v Iráku by prý potřebovali vysvobodit sami sebe a protievropské nálady v centru starého kontinentu.
Zprávou číslo jedna je pro japonské noviny únos tří Japonců v Iráku. Situace připomíná Vietnam šedesátých let, píše například list Japan Times. Guerillové skupiny se tu také snaží zbavit se prý nespravedlivé okupace. A svět si přitom jen pomalu uvědomuje, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Únos je zatím poslední zoufalou snahou povstalců vyrovnat síly.
Ještě, že premiér Koizumi otevřeně přiznal, že naše jednotky v Iráku nejsou bez rizika. Vláda nemohla vědět, že se situace v Iráku změní tak nebezpečně a rychle. Koizumiho reakce byla taky rychlá a agresivní. Jeho vláda nebude s únosci vyjednávat. Jen by tak podpořila další násilí. Napříště se musíme vyvarovat útoků proti našim jednotkám. V Iráku chrání běžné občany, které s únosci nemají nic společného.
Situaci v Iráku komentuje i saúdskoarabský list Arab News. Američanům opět připomíná omezení primitivní vojenské síly. Spojené státy se o tom přesvědčily už ve Vietnamu. Konec války vždycky řešily rozsáhlým zbrojením. Jenže už George Bernard Show kdysi řekl, že každá politická snaha, která závisí na vojácích, by neměla trvat dlouho. Vojenská akce může být prostředek. Neumí ale nahradit diplomacii. A pravdou je, že americká okupace - stejně jako všechny ostatní okupace nikdy nedokázala mít pod kontrolou celou iráckou populaci. Na to je tam spojeneckých vojáků málo.
Celá okupace byla postavena na slibech o bezpečnosti a prosperitě. A ty se s dalšími boji rozplývají. Pozice USA tak stojí jen na dvou vratkých nožkách: nové irácké policii a šiítském vedení. Všechno zkazily Bushovy až příliš časté chyby. Tou největší bylo nepochopení, jak moc jsou Iráčané poznamenaní léty totality. Američané tak přišli do Iráku místní zachránit. A teď vypadají, že potřebují vysvobodit sami, kritizuje deník Arab News.
Už jen 3 týdny dělí 10 budoucích členských zemí od vstupu do Evropské unie. Obsáhlý článek tomuto tématu věnuje dnešní vydání polského deníku Gazeta Wyborcza. Za 3 neděle vstoupí Polsko do Evropské unie. Vstoupí potýkajíc se s největší politickou a společenskou krizí od roku 1989. Nejde ještě o krizi ekonomickou, ale ani ta se nedá vyloučit. Ukončí vytvoření nového kabinetu po 2.květnu vládní krizi, nebo nás čekají předčasné volby, po kterých s přívalem extremistů a populistů v parlamentu zabředneme ještě více do bláta ? Ptá se v článku jeho autor Robert Soltyk. Bez ohledu na ohromný rozsah současné krize bude pro Polsko vstup do Unie historickou a velmi radostnou událostí. Když Poláci loni 8.června řekli v referendu ANO, věděli, že rozhodují o osudu svém, ale hlavně o osudu příštích generací. Měli jsme být v Unii novým Španělskem nebo Irskem. Teď je vidět, že by bylo dobré, kdybychom se stali alespoň novým Řeckem, které promarnilo prvních 10 let svého členství. Nemůžeme počítat s tím, že Unie bude zázračným lékem na všechny naše neduhy. Může nám pomoci, ale jen tehdy, pokud si my sami nejdříve pomůžeme.
Slováci jsou šokováni vítězstvím zdiskreditovaného Vladimíra Mečiara v~prvním kole prezidentských voleb. Mečiarův návrat bohužel není ve střední Evropě ojedinělý, píše mezinárodní deník Interantional Herald Tribune. Nacionalismus politiků, etnické třenice a odmítání všeho, co je Evropanům vlastní, je nejvíc vidět v Polsku. Pozadu není ani Slovensko, Rumunsko a jejich středoevropští sousedé. Problém je v tom, že se Poláci, Slováci či Rumuni cítí zrazeni proevropskými reformisty. Nechce se jim vylézt z bezpečné ulity, kterou sliboval komunismus.
Přerozdělování rozpočtu, snížení sociálních dávek nebo to, že stát přestal podporovat neprosperující podniky to všechno vidí středoevropané jako pohromu. A tady je místo pro populistické politiky. Jedním z takových je třeba polák Andrej Lepper. Jeho ekonomické představy nemají hlavu ani patu, ale lidé se na ně chytají. Důvod je nasnadě: kandidátským zemím se nelíbí přístupové podmínky. Jenže autoritativní politici a protievropské nálady můžou rozvíjející se národy střední Evropy hodně poškodit, upozorňuje International Herald Tribune se sídlem v Paříži.