Zahraniční noviny: Slováci chtějí novou hymnu
Zahraniční noviny píší o tom, že bezpečnostní systém v Aténách 6 týdnů před zahájením Olympijských her nefunguje, že zemřel Marlon Brando. Všímají si také toho, že Slováci chtějí novou hymnu.
Příprava bezpečnostního systému v Aténách má zpoždění, píše to deník International Herald Tribune. Řekové už nejspíš před olympiádou nestihnou opatření prověřit. I když nikdo nemá důkazy, že se na olympijskou Mekku chystá nějaký útok, Řecko i další země pilně pracují na zajištění bezpečnosti akce. O tu se mají postarat mimo jiné hlídkovací letadla, pobřežní hlídky z NATO nebo tisíce řeckých policistů a vojáků. Zpoždění se ale netýká jen bezpečnosti šest týdnů před zahájením olympiády se na stadionech pořád pracuje. A to znamená, že bezpečnostní kamery pořád nejsou na svých místech.
Pro bezpečnost olympiády jsme udělali všechno, co je v lidských silách řekl řecký ministr veřejného pořádku. Máme tu nejlepší technologii a utratili jsme mnohem víc, než si můžeme dovolit, dodal. Ochranný systém v Aténách totiž bude stát čtyřikrát víc, než ten v Sydney. Společenství několika evropských států a NATO, kteří se o to starají, je přímo vzorem spolupráce. Přesto sydnejský bezpečnostní systém fungoval rok dopředu, aby se přišlo na všechny možné chyby. Ten aténský ještě ani nezačal. A britští, američtí a izraelští atleti tak jsou ve velkém nebezpečí.
Podle polského listu Rzeczpospolita získávají Iráčané zpět svou důstojnost. Deník se zabývá soudním procesem s bývalým iráckým prezidentem Saddámem Husajnem. Připomíná také, že v den předání Husajna a jeho 11 společníků vládě v Bagdádu oznámil irácký prezident Ghazi Jaur znovuzavedení trestu smrti.
Vypadá to, že obnovení trestu smrti věští nedobrý osud iráckého diktátora. Soud ho seznámil s předběžným obviněním ze zločinů proti lidskosti. Nutno přiznat, že takové vypořádání se vlastního národa s tyranem se vidí jen zřídka. Píše v Rzeczpospolitě komentátor Bogumil Luft. Slobodan Milošević není souzen v Bělehradě, ale v Haagu. Nicolae Ceausesca popravili sice doma v Rumunsku, ale po sotva dvouhodinovém přelíčení, které bylo fraškou. Většina méně či více krvavých diktátorů se vyhnula soudu úplně. Pokud se má Irák stát demokratickou zemí, může mu v tom otevřeně a rozhodně vedený proces se Saddámem velmi pomoci. Jestliže se Iráčanům nepodařilo, aby Saddáma sami sesadili, pak udělají dobře, pokud ho sami alespoň odsoudí a vypořádají se tak s vlastní minulostí. Napsala Rzeczpospolita.
Zemřel herec Marlon Brando. Pro nás, generaci filmových fajnšmekrů, být jeho fanoušek, znamenalo pochopit jeho dílo v celé šíři, vyznává se autor článku v deníku New York Times. Náš ale nebyl svalnatý Marlon z filmu V přístavu, ale jiný, starší, komplikovanější a ošlivější Brando. Začalo to Vzpourou na lodi Bounty. Pokračovalo to Kmotrem stejně jako většina tehdejších teenagerů jsem se v herci zabijákovi viděl. V Posledním tangu v Paříži se ukázalo, že existuje spousta Marlonů Brandů.
Veškeré pokusy o remaky jeho filmů selhaly. Brando šel do svých rolí s takovou vervou, že pozdější herci vypadali, jako by kopírovali jeho pohyby. On byl jediný mafián, jediný rebel na motorce. Všichni ostatní filmoví zločinci, včetně rodiny Sopranů, mu nesahali ani po kotníky. A už na pořád si ho budu pamatovat, jak na zrnité černobílé obrazovce televize přebírá Oscara za Kmotra a protestuje přitom proti utlačování amerických indiánů. Vzpomíná se v deníku New York Times.
Slováci se pořád přou o novou hymnu. Někdo návrh smetl ze stolu, jiný o něm vážně uvažuje. Prezident Michal Kováč dokonce načal toto téma na slavnostech ke vstupu Slovenska do Evropské Unie, píše slovenský deník Sme. Výměna hymny není jen tak. A vstup do Evropské Unie je pro to vhodnou příležitostí. Tím dnem totiž skončila naše tisíciletá poroba. Je na čase, abychom začali povzbuzovat lásku a hrdost k naší krásné zemi.
Nad Tatrou sa blýská má určitě svou historickou cenu. Zpívali ji štúrovci jako revoltu proti maďarské vládě. Po první světové válce se stala součástí československé hymny. K lyrické písni Kde domov můj se rychlejší závěr výborně hodil. Češi si k slovenské hymně vytvořili osobitý vztah. Vlastenecké pocity ale přicházejí odjinud. Objevily se například v době pražkého jara, kdy jsme společně s Dubčekem zpívali Kto za pravdu horí. Ta obsahuje pravé hodnoty Evropské Unie, lidská práva i křesťanskou tradici. A nebo si zvolme, po vzoru bratrů Čechů, oslavnou píseň Ak si mi krásná, ty rodná zem moja. Na konci díla hudebního skladatele Eugena Suchoně, mají mnozí orosené oči. Vytvořme odbornou komisi, která písně posoudí a připraví ke schválení do Národní rady, navrhuje slovenský Sme.
