Zahraniční tisk o krachu leteckých společností v USA
Dvě velké americké letecké společnosti vyhlásily bankrot. Bez reforem ztrácí OSN smysl. Evropané zaplatí o ropu průměrně o deset procent více než USA. To jsou některá z témat, kterým se věnuje čtvrteční zahraniční tisk.
Dvě velké americké letecké společnosti Delta a Northwest vyhlásily bankrot, informuje americký list New York Times. Tržby klesaly oběma společnostem už od teroristického útoku v roce 2001, ovšem poslední úder jim zasadila vysoká cena ropy.
Od řádění hurikánu Katrina vzrostla cena paliva o 50 procent. Společnost Delta navíc utrpěla i tím, že provozovala mnoho linek v oblasti zasažené hurikánem, doplňuje list.
Krach Delty byl finančníky dlouho očekáván, naopak bankrot Northwestu je překvapil, pokračuje deník. Podle některých analytiků stojí za krachem Northwestu spíše snaha zabránit poklesu tržeb. Bankrot letecké společnosti totiž neznamená, že musí ukončit svou aktivitu, dostane ale ochranu soudu před věřiteli, vysvětluje deník.
International Herald Tribune dnes věnoval svůj komentář summitu Organizace spojených národů, který se koná v New Yorku. Příležitost k reformě a oživení OSN byla marnotratně vyplýtvána ještě předtím, než udeřilo zahajovací kladívko, shrnuje deník své pocity ze začátku summitu.
Jednání se účastní na 175 hlav států a šéfů vlád, ovšem o jednotě se dá těžko mluvit. Odpovědnost za současný stav OSN nesou všichni, včetně hostitelské země, Spojených států, které jsou v současné době nejvlivnější a pro světové dění naprosto nepostradatelnou zemí.
Zatím se účastníci summitu dokázali shodnout pouze na dvou rezolucích - souhlasili s prohlášením o nutnosti přijetí protiteroristické legislativy a odhlasovali dokument, který by měl zabránit dalším válečným konfliktům, především v Africe. Namísto frází by se měly země konečně zabývat tím, jak pomoci miliardě lidí, kteří žijí průměrně s jedním dolarem na den. Pokud OSN nedovede pomoci těm nejchudším, tak její existence opravdu ztrácí smysl, uzavírá International Herald Tribune.
Ruské ministerstvo školství včera představilo jeden velmi zajímavý dokument. Takzvaná strategie státní politiky pro mládež chce například změnit fakt, že až 80 procent lidí nakažených virem HIV v Rusku jsou právě mladí lidé do třiceti let, nebo že nejvíce trestných činů mají na svědomí osoby ve věku mezi patnácti a třiceti lety. Jak ale cituje náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška z komentáře deníku Izvěstija, nebude to tak jednoduché.
Český i slovenský Večerníček letos oslavuje čtyřicáté výročí, píše dnes slovenský list Sme. V Česku věnují jeho oslavám mimořádnou pozornost, naproti tomu na Slovensku oslavy nikdo nechystá, stěžuje si deník. Přitom slovenský Večerníček má za sebou stejně úspěšnou kariéru jako ten český. Byl pýchou slovenského animovaného filmu, slovenská televize vyvážela krátké pohádkové příběhy do celého světa.
V historii Československé televize je Večerníček nejstarší a také nejoblíbenější program. Pro děti je to každodenní rituál. Je vidět, že fenomén večerníčků stále žije. Když chtěl současný ředitel STV kvůli soutěži Bingo vynechat v týdnu jedno vysílání Večerníčku, přišla na jeho adresu vlna nesouhlasu a stížností od nespokojených diváků, dodává slovenský deník Sme.
