Zahraniční tisk o krizi při volbě prezidenta v Turecku
Turecko se ocitlo v prezidentské krizi. Ohrožena je také izraelská vláda skrze jejího premiéra Ehuda Olmerta.
Dramatický vývoj prezidentské volby v Turecku rozebírají deníky z mnoha úhlů. Upozorňují především na to, že do sporů kolem kandidáta Abdulláha Güla se vložil ústavní soud a armáda. Konstituční justiční dvůr prohlásil - zřejmě ne náhodou - za neplatné první kolo prezidentské volby, protože pro armádu, jediný kandidát, ministr zahraničí Abdullah Gül, je hrozbou pro světský charakter státu. Ve snaze předejít vyostření situace chce premiér Tayyip Erdogan vyhlásit předčasné volby na 24. června nebo 1. července. Co o tom soudí světový tisk?
Zahraniční deníky se shodují v tom, že Gülova kandidatura sice ztroskotává, ale současná vládní "Strana spravedlnosti a rozvoje", obviňovaná z příklonu k islámu, v nových volbách stejně zvítězí; řešení vleklé krize mezi sekulární opozicí a současnou vládou se tedy jen odkládá.
Rakouský Der Standard soudí, že vývoj těžce poškodil turecké úsilí o vstup do spolku sedmadvaceti států EU, a paradoxně proto, že "Důvěryhodnost Turecka jako stabilizačního faktoru a modernizovaného státu utrpěla těžkou ránu, neboť jednou z důležitých podmínek Evropské unie pro přijetí Turecka bylo přistřižení moci vojáků. Proto by pro Brusel nemělo být rozhodujícím kritériem laickost či islám, ale demokracie versus nedemokracie," uzavírá Der Standard.
Na pokraji vládní krize stojí zřejmě také Izrael. Dnešní izraelský tisk pak otiskuje vysloveně protichůdné názory - od výzev premiérovi Ehudu Olmertovi k odstoupení, až k pochybnostem o této variantě vývoje a o její účelnosti. A co víc: levicový deník Haaretz poukazuje na možnost dalšího konfliktu s libanonským hnutím Hizballáh. Cituje z něj náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.
Náčelník generálního štábu Gabi Aškenazy pronesl poznámky, které zanikly v moři informací a komentářů o Winogradově zprávě o válce v Libanonu. Řekl, že Hizballáh se snaží dosáhnout otevřených oblastí na jih od řeky Lítání a že ze Sýrie pokračují dodávky zbraní tomuto hnutí. Podle Aškenazyho nemá úsilí vojsk OSN UNIFIL a libanonské armády proti pašování zbraní Hiballáhu velký úspěch a vyplývá to prý z faktu, že není dostatečně hlídána libanonsko-syrská hranice a tamní vláda nemá dostatek sil, aby to zajistila.
To by podle listu nasvědčovalo, že je v budoucnu možný další konflikt. A otiskuje varování dr. Steinberga z Hebrejské univerzity, podle kterého by široká vojenská operace premiéra Olmerta vedla k oslabení a snad i kolapsu prozápadní vlády v Libanonu a k posílení Sýrie a Íránu, které hnutí Hizballáh sponzorují, uvádí se v dnešním vydání listu Haaretz.
Připomeneme, že otřes způsobila předběžná zpráva o nezdařeném vedení války proti Libanonu v loňském roce. Zpráva klade vinu za neúspěch vládním špičkám v čele s premiérem Ehudem Olmertem, který ovšem nehodlá odstoupit, ačkoli by podle mínění komentátorů rezignovat měl.
Tento názor zastává například německý deník Tagesspiegel. "Izrael, Palestinci a celý Blízký východ by se měl připravit na dobu po Olmertovi. A to i když ještě teď hodlá taktizovat v tradici tak typické pro mnoho izraelských politiků, kteří se obávají více o svůj úřad než o budoucnost lidu a země," píše berlínský deník. Přitom na jiném místě komentáře upozorňuje: "Nelze zapomínat, že hlavním hybatelem bojů, ale i ti, kdož úmyslně konflikt vyvolali, se nacházejí na protější straně. Jsou jimi hnutí Hizballáh a šajch Nasralláh a jeho sponzoři Írán a Sýrie, kteří hodlají vymazat Izrael z mapy světa. Ti nebudou potrestáni. Ti dokonce nahlas jásají nad příkladně demokratickým a právním postupem Izraele proti vlastnímu vedení."
