Zahraniční tisk o orkánu, který se očekává v západní Evropě
Vítr dosahující síly orkánu se má dnes přehnat přes část západní Evropy. Skrze stránky světových deníků se podíváme také do jihovýchodní Asie a nakonec na Kubu.
Západní Evropu straší počasí. Orkán Kyril se dnes má přehnat nad Británií, Německem a Francií podle meteorologů rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Před nepřízní počasí varují například německé deníky. "Počasí se chová opravdu bláznivě. Po neobyčejně teplém začátku roku se přežene nad částí Německa jedna z nejsilnějších bouří uplynulých let," píše Süddeutsche Zeitung.
Ten spolu s dalšími listy radí, aby lidé nechali auta v garážích a nevycházeli z příbytků, pokud nemusejí. Vstupy do domů by měly chránit stěny proti pronikání vody. Nikdo by také neměl zbytečně volat telefonní tísňovou linku, uvádějí dnešní německé noviny. Elektronická média už přinášejí první zprávy o zásahu hasičů na severozápadě Německa.
Mnozí připisují chaotické počasí klimatickým změnám spojeným s globálním oteplováním. Teorie předpovídá, že zvyšování teploty v důsledku skleníkových plynů způsobí ohromné výkyvy v klimatu, které budou provázet sucha, povodně, mrazy, šíření pouští a stoupání mořské hladiny.
Z tohoto důvodu a také kvůli stoupající jaderné hrozbě posunulo kolegium renomovaných vědců pomyslné hodiny soudného dne lidstva o dvě minuty kupředu.
Ručička těchto pomyslných hodin teď ukazují pět minut před dvanáctou hodinu, která značí zánik lidstva. Posunu času směrem ke zkáze si všímá italský deník La Stampa. "Možnost atomového úderu teroristů se nám zdá mizivá, a proto máme na mysli jiný druh zkázy - například proměnu Itálie v poušť, o které hovořil někdejší americký kandidát na prezidenta Al Gore. Nebo vzestup hladiny moří, které by zaplavilo pobřežní města. I to se nám však zdá, sáhneme-li do hloubi srdce, nemožné," píše italský deník, ale tím nekončí. "Ve skutečnosti jde o velmi reálné nebezpečí, kterému lze předejít jen společnou akcí velkých států. Věci, které by se měly dělat, jsou známy a měly by se stát prioritou a úkolem číslo jedna světové politiky. Ale bohužel jí nejsou," stěžuje si italská La Stampa.
O šťastných okamžicích svého života může mluvit nejznámější německý nezaměstnaný Henrico Frank. Ten se dostal na přední stránky německých novin tím, že odmítl nabídky práce zprostředkované osobně předsedou zemské vlády Porýní-Falce Kurtem Beckem.
Sedmatřicetiletý muž bez práce ale podle svých slov našel "džob" svých snů až teď. Stane se expertem na punkrockovou hudbu ve stanici, kterou v Německu poslouchá jedenáct milionů domácností. "Není tu zapotřebí žádný doktorát, ale musí ukázat, co umí jako všichni ostatní," citoval šéfa stanice německý deník Die Welt.
Novináři ve světě informují o zabití jednoho z nejhledanějších teroristů. Abu Sulaiman řídil filipínskou teroristickou skupinu Abú Sayyafa, napojenou na další al-Káidu i indonéskou teroristickou síť Džamáa Islamíja. Na dopadení Sulaimana vypsaly odměnu i Spojené státy. Filipínský deník Manila Times připomíná, jaké zločiny má zastřelený šéf teroristů na svědomí. Z listu cituje zpravodaj Českého rozhlasu v jihovýchodní Asii Robert Mikoláš.
Pravidelnou porci pozornosti vývoji věnuje vývoji na Kubě španělský deník El País. Kubánský prezident Fidel Castro se zotavuje už od léta z blíže nespecifikované operace. A zdá se, že jeho bratr Raúl, kterému Fidel dočasně svěřil pravomoci, mezitím sám zahájil přebírání moci.
"Kuba je nyní v procesu následnického přebírání moci a přizpůsobování. Nikoli však na přechodu k demokracii. Raúl začal zavádět do ekonomiky a administrativy více racionality. Zdá se, že Fidelův bratr je lepší manažer a je také méně posedlý udržováním rovnosti za každou cenu. Dočasný vůdce, jak se zdá, se také více kloní k povolávání aktivit vedoucích k ekonomickému růstu. Postupně také mizí hyperrevoluční slovní výlevy a gestikulace tak typická pro Fidela, což poskytuje alespoň trochu oddychu těm, kteří tam již půl století strádají. Pomoc v podobě ropy venezuelského prezidenta Cháveze a čínský nákup niklu přispívají ke zlepšování ekonomické situace. Castrova nemoc nevyvolává žádné sociální napětí . Všichni jen očekávají, až skoná, ale politicky mrtev už je," uzavírá komentář El País.
