Zahraniční tisk reaguje na římskou schůzku o Blízkém východě
Bez konkrétního výsledku skončilo v Římě včerejší jednání o řešení krize na Blízkém východě. Američtí představitelé zablokovali usnesení požadující okamžité zastavení bojů. Také plán na rozmístění mírových jednotek na jihu Libanonu zatím zůstává jen v nejasných obrysech. Jak na to reagují světové deníky?
Britský Guardian soudí, že diplomacie čelí složitému úkolu. Američané podle listu nejsou poctivým prostředníkem, ale očividně straní Izraeli. "Washington jednal "proizraelsky" už léta, ale za prezidenta Clintona a prezidenta Bushe staršího byla vidět alespoň snaha působit jako hodnověrný zprostředkovatel. Pro George Bushe juniora to ale ani náhodou neplatí," domnívá se autor komentáře a pokračuje: "Bush je totiž posedlý myšlenkou, že demokracie se musí vybombardovat. To je ale jeden z jeho nebezpečných omylů. A bohužel za tento omyl nezaplatí on, ale obyvatelé Izraele a Libanonu," konstatuje britský Guardian.
Schůzkou ministrů zahraničí v Římě se zabývají také ruské deníky. Docházejí k závěru, že diplomatickému jednání jako by stále něco chybělo. Jak upozorňuje Nězavisimaja Gazeta schůzky v Římě se nezúčastnil žádný zástupce Sýrie nebo Íránu. A stanovisko Izraele, jak se zdá, reprezentovala americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.
O pár stránek dál soudí v komentáři listu Julia Petrovskaja, že klíč k řešení krize možná drží v ruce ruský prezident Vladimir Putin. "Putin je v současné době jediným představitelem velké mocnosti, který si může dovolit jednat s íránským vedením. A to by mohlo k něčemu vést. Ze všech aktérů nějakým způsobem zaangažovaných v konfliktu na Blízkém východě má Rusko na Írán největší vliv. Přitom jeden jediný telefonát z Íránu by mohl zastavit raketové útoky Hizballáhu na severní Izrael," soudí autorka komentáře v listu Nězavisimaja Gazeta.
Saúdskoarabský list Arab News se ve svém dnešním internetovém vydání pochybovačně pozastavuje nad otázkou nasazení evropských mírových sil. Izraelský premiér Ehud Olmert navrhl, aby byly na hranici jižního Libanonu rozmístěny evropské mírové složky. Za touto, jak píše "nebývalou" ochotou, vidí deník jen další taktiku Izraele a Spojených států.
Jak deník Arab News soudí, moc dobře totiž vědí, že zde číhají mnohá úskalí. Evropané totiž mírové sbory pravděpodobně nepostaví. Britům chybí vojáci, většina jich totiž slouží někde jinde, Němcům pak chybí zkušenosti. Italům a Španělům zase politická vůle. Francouzi by možná chtěli, ale těch zase nebude dostatek. Izraelci tak mohou říci: "Podívejte se, měli jsme snahu, ale nejde to, nemáme jinou možnost než pokračovat v invazi. Jsou tedy podobné návrhy myšleny vážně nebo je to klam?" uzavírá svůj komentář otázkou saúdskoarabský list Arab News.
No a na závěr se podívejme ještě do amerického tisku. Tentokrát se ovšem budeme věnovat jinému tématu. Americký deník Miami Herald Tribune totiž publikoval obsáhlý článek o tom, jak česká diplomacie podporuje kubánské disidenty. Pro demokratizaci na ostrově jsou podle něj cenné zkušenosti českých disidentů v odporu proti bývalému komunistickému režimu v Československu.
Deník popisuje nejenom aktivity českých diplomatů, ale třeba i české Miss Heleny Houdové, která na Kubě pořídila záběry chudoby, které se kubánským představitelům nelíbily. Přestože kubánská policie českou supermodelku 11 hodin zadržovala, podařilo se jí propašovat kartu s fotografiemi, které později zveřejnila na výstavě.
V článku jsou některé nepřesnosti o činnosti našeho velvyslanectví, ale vyznívá pro Česko velmi příznivě. Miami Herald také cituje americké politiky a experty, podle kterých jsou české aktivity pro demokratizaci na Kubě velmi významné. Česká politika také podle nich přiměla i Evropskou unii, aby kubánské disidenty podporovala.
