Nástup Ariela Šarona do funkce izraelského premiéra vnímá většina zahraničního tisku s jistými pochybnostmi.

Například švýcarské noviny Basler Zeitung napsaly, že Izrael zvolil v osobě Ariela Sharona muže takzvaně „na hrubou práci", ovšem zároveň i „muže včerejška", který měl dosud větší zásluhy o válku než o mír a jako poslanec Knessetu hlasoval vždy proti jakékoli mírové dohodě s Palestinci.

Francouzský katolický La Croix komentuje Sharonovo vítězství jedním slovem: katastrofa. A ptá se: „Je možné ještě vůbec mluvit o nadějích na mír? Ariel Sharon však byl zvolen legitimně a demokraticky. Musíme s ním vycházet stejně jako musíme vycházet s Putinem v Rusku a s Bushem jr. v USA. Myšlenka míru na Blízkém východě však nezaniká. Jakkoli je Sharonova minulost krutá a pro svět provokující."

Izraelský deník Haaretz píše, že „Sharonovým prvním úkolem bude pokračovat v cestě usmíření s Palestinci, kterou vyznačili jeho předchůdci - mimo jiné i Benjamin Netanjahu, muž Likudu, který podepsal dohodu z Hebronu a z Wy-Plantation." A dále deník dodává: „Sharon má dvě možnosti: buď pokračovat v mírových jednáních přerušených před dvanácti dny v egyptské Tabě, nebo vykročit jiným směrem a splnit tak chmurná očekávání svých protivníků."

Další izraelský deník Maariv se domnívá, že Sharon možná nedosáhne rychle vytouženého míru, ale situace se sotva zhorší. Na jedno si bude muset vůdce Palestinců Jásir Arafat zvyknout: způsob, jaký používal Ehud Barak, u Sharona nezabere. Ten nepovede rozhovory ve stínu atentátů a v dešti kulek a bude požadovat symetrické ústupky. Ve svém věku a ve svém nynějším postavení však udělá vše, aby vešel do dějin jako mírotvorce, soudí Maariv.

Dozvukům propuštění dvou Čechů z kubánského vězení se věnuje polský list Gazeta Wyborcza. Fidel Castro podle něj bezděky zahájil prezidentskou kampaň v České republice. Během diplomatických snah o osvobození zadržených Čechů se střetli dva politici - předseda dolní komory parlamentu Klaus a předseda senátu Pithart. Tento reflexivní intelektuál využil pozvání Fidela Castra, aby pak mlčky přetrpěl ponižující čekání na audienci a nakonec získal krátkou a zdálo se, že bezvýslednou rozmluvu s vůdcem kubánské revoluce. To se zlostnou radostí přivítal Klaus, píše deník a připomíná, že se Václav Klaus po propuštění zadržených za svůj výrok o Pithartově cestě omluvil. - Češi nemají rádi aroganci a Klaus to ví, proto si on - politik známý mýcením konkurence - už pár let v rámci příprav na prezidentský post buduje image spravedlivého patriarchy a otce národního souladu.

Britský The Independent komentuje výzvu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely, adresovanou britskému premiéru Blairovi. V ní Mandela žádá Británii, aby konečně zrušila sankce, které uvalené na Libyi. Po vynesení rozsudku v kauze Lockerbie požádaly Londýn a Washington, aby libyjská vláda vyplatila rodinám obětí odškodné. „Požadavek, aby Kaddáfí uznal odpovědnost za Lockerbie, je zcela nepřijatelný," prohlásil Mandela. Podle něj dokud nebude jisté, že Kaddáfí vydal rozkaz ke zločinu spáchanému na palubě amerického letadla, nesmí být pokládán za vinného. Mluvčí Downing Street na obranu britské vlády uvedl, že počínání Británie je v souladu s rezolucemi OSN, uzavírá dnešní The Independent.

Podle informací listu Asian Age pracuje Indie na nové, vylepšené verzi své jaderné rakety typu Agni. Agni III bude mít delší dolet i nosnost. 17. ledna otestovala Indie podle stejného zdroje úspěšně svou zatím nejmodernější raketu „Agni II": ta má jadernou hlavici o hmotnosti jedné tuny a dolet 2200 kilometrů. Tím jsou v dosahu této indické zbraně Čína i Pákistán. Obě rakety „Agni II" a „Agni III" mají brzy patřit do výzbroje indické armády, uvádí list Asian Age.

Americký Washington Post se na svých stránkách vrací k nedávnému setkání ekonomů a politiků z celého světa ve švýcarském Davosu. Komentuje oznámení Světového ekonomického fóra, podle kterého ani nebývale přísná bezpečnostní opatření na davosském setkání neodolala útoku hackerů. Těm se totiž podařilo dostat do pracovní databáze a získat čísla kreditních karet téměř 1400 účastníků fóra.

Pravda vyšla na světlo poté, co byl reportérům švýcarského Sonntags Zeitung ukázán CD-ROM s 80 tisíci stránkami informací. Ty vedle čísel kreditních karet zahrnovaly také čísla cestovních pasů, čísla mobilních telefonů a podobně. Mezi oběťmi hackerů, o nichž byly tyto informace získány, jsou např. Bill Clinton, Madeleine Albrightová, Bill Gates a další. Švýcaři začali celou záležitost okamžitě vyšetřovat a budou ji podle jejich vyjádření posuzovat jako vážný zločin, dodává Washington Post.

Radka Průšová, Olga Jeřábková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít