V inauguračním projevu podobně jako před osmi lety Trump vykresloval USA jako zemi v úpadku a zároveň slíbil, že pod jeho vedením Američany čeká „vzrušující nová éra národních úspěchů“.
„Hrozí, že dojde k přehřátí dialogu, který v první fázi selže. Myslím, že to je v tuto chvíli reálný scénář. Obě strany budou v takovém klinči, že první kolo jednání nic nepřinese,“ varuje analytik.
„Trump se jeví jako relativně odhodlaný situaci dohrát trochu dál než jen na úroveň těchto verbálních projevů,“ komentuje Trumpova slova o „nutnosti“ získat kontrolu nad Grónskem politický geograf.
Podle dostupných informací zastavila většina tankerů u pobřeží Ruska v Baltském moři a na Dálném východě. Několik jich zakotvilo u čínských přístavů a u Singapuru.
Jako „skvělé“ nebo „dobré“ jeho působení označila zhruba čtvrtina dotázaných. V případě Trumpa to bylo před čtyřmi lety 36 procent, přestože předtím pomohl zažehnout nepokoje v sídle Kongresu.
„Republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů je velmi malá a v klíčových návrzích zřejmě budou potřebovat i podporu části demokratů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Jan Hornát
Udílení medaile svobody zavedl v 60. letech minulého století prezident John Kennedy. Jejím cílem je vyznamenat ty, kteří učinili například „zvlášť úctyhodný přínos“ americké národní bezpečnosti.
AP oznámené rozhodnutí soudce Juana Merchana označila za mimořádné. Trump podle něj bude muset k soudu, osobně nebo prostřednictvím videohovoru, jen deset dní před svou inaugurací.
Osobností, která se stala středem pozornosti v roce 2024, byl bezesporu americký prezident Joe Biden. Hlavně kvůli rozhodnutí v pokročilém věku znovu kandidovat a následnému odstoupení z voleb.
Vojáci z KLDR se podle tvrzení Kyjeva na podzim zapojili do snahy ruských sil získat zpět část Kurské oblasti, kterou obsadily ukrajinské síly v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.
Zatímco federální vláda a Bílý dům uvádějí, že veřejnosti nehrozí nebezpečí a naznačují, že reakce je přehnaná, někteří kongresmani a zástupci států se dožadují vysvětlení.
„Jižní Korea bude vykonávat svou zahraniční a bezpečnostní politiku bez přerušení a usiluje o to, aby se spojenectví mezi Jižní Koreou a USA udrželo a vytrvale rozvíjelo,“ stojí v prohlášení Soulu.
Necelý měsíc po Trumpově zvolení je zřejmé, že po svém nástupu do Bílého domu má skutečně v úmyslu začít uskutečňovat i ta svoje předsevzetí, která mnozí považovali jen za extrémní volební rétoriku.
Tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa podepsal dohodu s Bílým domem, která mu po týdnech odkladů umožní zahájit v praxi proces předání moci.
Miliardář Musk se po Trumpově zvolení prezidentem účastnil třeba jeho telefonátu se Zelenským. S Trumpem podle médií tráví celé dny. Nabízí rovněž své názory na jména kandidátů na ministry.
Bílý dům věc odmítl komentovat. Podle informací listu The New York Times budou rakety nejspíš nasazeny proti ruským a severokorejským vojákům s cílem bránit jednotky v západoruské Kurské oblasti.
Trump se v předvolební kampani stal dvakrát terčem atentátníků. V červenci z útoku na předvolebním mítinku ve městě Butler ve státě Pensylvánie vyvázl se zraněním ucha, zabit byl jeden účastník akce.
Před volbami z tohoto měsíce měli republikáni většinu v podobě 220 mandátů a také v nové Sněmovně reprezentantů budou mít potřebnou nadpoloviční většinu nejméně 218 křesel ze 435.
„Velmi si vážím, že přechod bude tak hladký. Bude tak hladký, jak to jen jde,“ prohlásil Trump na středeční schůzce s Joe Bidenem. „Velmi si toho vážím, Joe,“ dodal.
Americká média se shodují, že Trump bude mít jako prezident ohromný vliv. Zda se rozhodne své domnělé nepřátelé prostřednictvím úřadů vyšetřovat, bude záviset především na jeho vůli.
Končící hlava státu uvedla, že mluvila se svým nástupcem a slíbila mu plnou spolupráci současné vlády. „Já splním svou povinnost prezidenta, naplním přísahu, budu se řídit ústavou,“ prohlásil Biden.
„Kamala Harrisová ani Donald Trump bez Pensylvánie moc šancí na vítězství nemají. Byť ta matematika může být různá. Za mě jsou ale důležité státy Georgie a Arizona,“ říká amerikanista Jan Beneš.
V Evropě sílí shoda na tom, že nástup Donalda Trumpa by mohl přinést ještě horší následky. Kromě potenciálního rozpoutání obchodní války by patrně posílil pozici Vladimira Putina, tvrdí list Politico.
„Jsme připraveni a svým způsobem i zvyklí na jeho styl řízení státu a zahraniční politiky. Podle různých expertů se ale vyznačuje jistou mírou nepředvídatelnosti,“ vysvětluje Věra Jourová.
Podle průzkumu mezi 808 pravděpodobnými voliči, kteří byli dotazováni 28.–31. října, vede Harrisová nad Trumpem v poměru 47 ku 44 procentům v Iowě, která v posledních letech inklinuje k republikánům.