Místo biflování dat, hledání odpovědí na otázku proč – nová učebnice dějepisu pro 9. třídy nabízí badatelskou metodu. Žáci tak mají možnost si sami utvořit názor na události 20. století.
„Když jsem přišel na FAMU, začal jsem opravdu dělat filmy. Za pět let jsem vyprodukoval 54 filmů. Mě to strašně bavilo a vůbec jsem nechodil na přednášky. Byl jsem hodně problematický student.“
V pondělních novinách se dočtete například o tom, že reklama v televizi stále vydělává, píšou o tom Hospodářské noviny. Víc v přehledu tisku, který připravil Radiožurnál.
Dějiny by pro děti ze základních a středních škol měly být brzy zajímavou detektivkou. Skrze dobové prameny, filmy a dokumenty si postupně poskládají fakta. A naučí se tak chápat minulost v souvislostech. Pomohou jim k tomu nová vzdělávací DVD, která pro učitele a žáky vytvořili pracovníci z Ústavu pro studium totalitních režimů.
V Praze skončil další ročník Letní školy Ústavu pro studium totalitních režimů pro učitele dějepisu. Tentokrát se věnoval atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v české kinematografii. Přehlídka ukázek z filmů na toto téma se spolu s besedou konala v pražském kině Aero.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) si nechal zpracovat výzkum, v němž se zaměřil na kvalitu výuky soudobých dějin na školách. Odpovídalo zhruba 1500 učitelů. Z výzkumu vyplývá, že učitelé mají raději kontroverzní témata a že zájem o soudobé dějiny mají i žáci – čtvrtina z dotázaných učitelů ho označila jako mimořádný. Podle pracovníka ústavu Jaroslava Pinkase výzkum vyvrátil celou řadu stereotypů a mediálních klišé.
Je všeobecně známo, že mnozí učitelé končí výuku dějepisu druhou světovou válkou. Žáci a studenti se tak paradoxně dozvědí víc o Přemyslu Otakaru II. či bitvě na Bílé Hoře, než o kolektivizaci nebo roce 1968. K lepší výuce moderních dějin chce proto svým nejnovějším projektem ‚Dějepis v 21. století‘ přispět i Ústav pro studium totalitních režimů, který představil pomůcky pro výuku soudobých dějin.
‘Je to zaostalá země, místní lidé neznají traktory a všichni se tváří jako mučedníci‘. Tak černě vidí Poláky miliony evropských žáků. Takové informace jim totiž nabízí učebnice dějepisu. Poláci to nyní chtějí zásadně změnit.
Na středních školách chybí jednotná výuka československých a českých dějin 20. století. Shodující se na tom zástupci škol, historikové i běžná veřejnost. V Olomouci proto začali připravovat nové výukové materiály.
Občanské sdružení Zapomenutí přichází s projektem Stopy Totality. Stejně jako předchozí úspěšný projekt Zmizelí sousedé, kdy mladí lidé hledali lidi, kteří z jejich okolí zmizeli během druhé světové války, bude mapovat moderní dějiny Česka. Tentokrát se ale jeho účastníci zaměří na poválečné období.