Co rozhlasový král, to herecká legenda. Radiožurnál připravil nový seriál o hercích, kteří před mikrofonem ztvárnili role králů. Slabost pro rádio měli Josef Kemr, Rudolf Hrušínský i Jaroslav Marvan.
„S Paolem Sorrentinem o mých rolích hodně mluvíme. Vždycky jsme to tak dělali. Jsem asi jeden z jeho nejbližších přátel a prvních čtenářů jeho scénářů,“ přibližuje Servillo.
Lidé na Ukrajině se s všudypřítomnou válkou snaží vyrovnávat všelijak. Někteří obyvatelé metropole Kyjeva na to jdou přes umění. Zlepšit náladu jim dokáže třeba hraní v amatérském divadle nebo hudba.
„Poplach je tady momentálně každý den,“ přibližuje pro Radiožurnál tanečník Jan Váňa. Někteří ukrajinští tanečníci podle něj odešli bojovat. Jeden z nich nedávno zemřel.
Moravský rodák působil třeba v brněnském Divadle bratří Mrštíků, v pražském Činoherním klubu nebo v činohře Národního divadla v Praze, kde pracoval přes 20 let.
Veronika Korytářová cenu obdržela za ztvárnění komika Vlasty Buriana v životopisné hře Burian, Saša Rašilov pak za postavu Wolfganga Borcherta v protiválečné hře Moje říše je z tohoto světa.
„Zkoušek jsme měli hodně, záleželo nám na tom,“ vzpomíná na uvedení hry Akt Zdeněk Svěrák. „Měl jsem menší trému než všichni moji přátelé, kteří směřovali na jeviště,“ dodává Miloň Čepelka.
V prostoru Archy vznikne od roku 2024 něco úplně nového, s jiným jménem i náplní. „Nové vedení bude začínat na zelené louce. Jinak by byli zatíženi minulostí,“ zdůrazňuje Hrab.
John Malkovich vystoupí se svým divadlem jednoho herce 11. listopadu v pražském Kongresovém centru. A teprve poté se s ním vydá na turné. Divadelní hra se bude hrát v angličtině.
12 let staré zápisky Zdeňka Svěráka už jsou psány jiným perem než ty z roku 1966. A všechny jsou věnovány Ladislavu Smoljakovi. Poslechněte si exkluzivní nahrávky přímo od autora.
„Čtvrtstoletí kočování po nejrůznějších sálech se nám vrylo pod kůži a mohli jsme při psaní tohoto kusu čerpat z vlastní zkušenosti. Tím si vysvětluji, proč je v Záskoku tolik legrace,“ říká Svěrák.
Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem počátkem 70. let vyhlíželi v Malostranské besedě, kdy už konečně přijde Jan Werich do Divadla Járy Cimrmana. A jednou skutečně přišel.
„Divadlo Járy Cimrmana bylo založeno na zakládající schůzi 29. října 1966. Na tento mrazivý den svolal Jirka Šebánek do armádní redakce Čepelku, Smoljaka a mne,“ čte Svěrák ze svého deníku.
Přestože zápolil s depresí a život mu nadělil nejedno trauma, exceloval na jevišti i před kamerou. Byl skvělým vypravěčem a zpestřoval život lidem okolo humornými situacemi. A oslňoval ženy.
Když dostal roli čaroděje Rumburaka v Arabele, nevěděl, že to bude legendární seriál, díky kterému ho budou poznávat lidé. Jiří Lábus se zamýšlí nad tím, jak se od té doby proměnilo herectví.
Původní v dnešním opraveném divadle je malovaná opona, které povodeň tolik neublížila. Vzhledem k velikosti se musela opravovat čtyři měsíce v tenisové hale na Zbraslavi.
Švédský soubor se na Letnou vrací po několikáté, naposledy tady byl před devíti lety s první verzí představení Knitting Peace, na výzvu pořadatelů inscenaci obnovil a vložil do ní další poselství.
Spolu s Martinem Kukučkou tvoří Lukáš Trpišovský režijní duo SKUTR. Věnují se režii různých divadelních žánrů a za svou tvorbu získali několik ocenění.
Představení, ve kterém americký herec ztvárnil zatrpklého hudebního kritika, odehrál Malkovich pod širým nebem v kroměřížské zámecké zahradě. S fanoušky se nesetkal kvůli obavě z nákazy covidem.
„Zpívá tam Karel Kryl, hrajeme si na partyzány se střelbou a rudými prapory. Já jsem se vážně domnívala, že Hrdý Budžes je skanzen, jak jsme si žili, když nám tady vládli komunisté,“ říká herečka.
