Gama záření z Krabího pulzaru vědci objevili před více než šedesáti lety a byl to dlouho ojedinělý objev. Od té doby astronomové hledají místa na obloze, která by zářila podobným způsobem.
Vesmírný teleskop Jamese Webba objevil velké vzdálené galaxie. Ty podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru.
Webbův teleskop umožnil pohlédnout hluboko do dějin vesmíru jako nikdy předtím. Na projektu se podílel i astrofyzik Michal Zajaček, který byl hostem ve vysílání Radiožurnálu.
První, již v pondělí zveřejněný snímek, zachytil kupu galaxií SMACS 0723. Další čtyři snímky zachycují zhroucenou hvězdu, tančící galaxie, analýzu exoplanety a mlhovinu plnou hvězd.
„Teleskop mně přijde jako možná revoluce v tom, co vlastně víme o světě, ve kterém existujeme. Možná tam bude něco, co vůbec nečekáme,“ říká o možných objevech teleskopu Günther Kletetschka.
Webbův teleskop úspěšně odstartoval z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně 25. prosince 2021. Do vesmíru jej vynesla raketa Ariane 5, teleskop se od ní odpojil 27 minut od startu.
Jednou z funkcí kamery dalekohledu je blokovat světlo z jasných objektů, takže jde pozorovat mnohem slaběji svítící objekty, které jsou v jejich blízkosti.
„Tento výsledek poskytuje ohromující důkaz, že tento objekt je skutečně černá díra, a poskytuje cenná vodítka k pochopení toho, jak fungují takovíto obři,“ uvedl mezinárodní tým projektu.
Tým z Cambridge připouští, že je nejdříve třeba získat další data, která by jejich odvážné závěry potvrdila. To ale nebude hned. Potenciální nová planeta má totiž velkou oběžnou dráhu.
Ještě v říjnu Betelgeuse zářila 2,5krát více, než je tomu nyní, kdy se v žebříčku nejzářivějších hvězd propadla na 23. místo. Americký vědec Ed Guinan považuje Betelgeuse za kandidáta na supernovu.
Super teleskop pomůže vědcům cestovat galaxiemi, zkoumat temnou energii a ověří, jestli je Einsteinova teorie gravitace správná. Mezinárodní tým provádí doposud nejdetailnější vesmírný výzkum.
Evropská kosmická agentura rozšířila 3D mapu naší Galaxie o stovky milionů hvězd. Čeští astronomové teď v obřím katalogu pátrají mimo jiné po horkých hvězdách.
Astronomové řeší tvrdý oříšek. Hlavu jim zamotal objekt HD 140283, kterému se neoficiálně přezdívá „metuzalémská“ hvězda. Z výpočtů vědci došli k tomu, že je starší než samotný vesmír.
Astronomové hlásí nečekaný objev. Ve vzdáleném kosmu totiž našli rychlé radiové záblesky, které se opakují. Doteď se přitom předpokládalo, že signály vytváří zanikající hvězdy a každý z nich je tedy jedinečný. Vědci si teď lámou hlavu s tím, co to znamená, a ve hře je i možnost, že je signál uměle vytvořený.
Zářivá stejně jako 300 bilionů sluncí. Tak oslnivé světlo vydává zatím nejjasnější galaxie, kterou objevili američtí astronomové. Podle nich se jim tak nabídl pohled na velice intenzivní fázi galaktického vývoje před více než dvanácti miliardami lety. Vědci o tom informují v aktuálním vydání odborného magazínu The Astrophysical Journal.
Američtí astronomové zachytili světlo ze zřejmě dosud nejvzdálenější galaxie, která je od nás vzdálená třináct miliard dvě stě milionů světelných let. Vznikla v době, kdy byl vesmír, na kosmické poměry, ještě mladý. Bylo mu teprve nějakých 500 milionů let.
Astronomové, kteří pracují s Hubbleovým teleskopem, potvrdili znepokojivou teorii. Naše Mléčná dráha se srazí se sousední galaxií v Andromedě. Proces začne za čtyři miliardy let. Bude trvat další miliardu a výsledkem má být vznik zcela nové galaxie.
