Od 3. do 6. listopadu 1943 se první československá samostatná brigáda pod velením plukovníka Ludvíka Svobody zúčastnila osvobozování Kyjeva od nacistické okupace.
Brzy ráno 13. července 1943 obklíčilo Český Malín 1500 příslušníku wehrmachtu. Vojáci oddělili muže od žen, dětí a starých lidí. Pak je všechny postříleli.
Alexeji Čepičkovi se podařilo stát se oblíbencem sovětského vůdce Josifa Stalina, který ho považoval za budoucnost Československa. Poté, co Stalin zemřel, ale upadl Čepička v Moskvě do nemilosti.
Letošní 115. výročí narození jediného politika, který odmítl podepsat souhlas s okupací Československa v roce 1968, připomíná 600stránková monografie publicisty a historika Martina Gromana.
Když v roce 1954 přiletěl do Prahy Nikita Chruščov a ptal se, kde je jeho válečný přítel z fronty generál Ludvík Svoboda, muselo být československým soudruhům úzko.
Ludvík Svoboda byl mezi lidmi populární. Měl pověst statečného vojáka a generála, který bojoval proti nacistům. Z podporovatele reformních snah se ale dostal na „druhou“ stranu.
Gustáv Husák tajil své zdravotní problémy i před svým nejbližším okolím, kdežto o nemocech Ludvíka Svobody vycházely referáty na stránkách Rudého Práva.
„Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lidi této země následujícím způsobem,” píše Jan Palach v dopisu.
Spisovatel Jiří Padevět současné české společnosti nejvíce zazlívá, že se z odsunu Němců vytváří politická munice. Událost, která se stala v roce 1945, využívají politici proti svým oponentům dodnes.
Bude mu 83 a nedá mu spát, zda letos vyrazí opět do Pyrenejí, nebo si střihne cestu napříč Mongolskem. Zvažoval i Sibiř. „Tam jsem ještě nebyl,“ přiznává Stanislav Synek, který byl součástí expedice.
Před 50 lety začala v historii Československa etapa federativního uspořádání. Politici v říjnu 1968 přijali ústavní zákon s platností od 1. ledna 1969, kterým vznikly republiky česká a slovenská.
V březnu 1968 se stal prezidentem generál Ludvík Svoboda. Legionář a velitel československé armády na východní frontě za druhé světové války se tak přidal k reformním komunistům Pražského jara.
Rok 1968: do vrcholné československé politiky se vrací dva muži. Generál Ludvík Svoboda zvolený v březnu prezidentem republiky a Gustáv Husák, který se na počátku dubna stává místopředsedou vlády.
50:18
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|PŘÍBĚHY 20. STOLETÍ
Zhruba tisíc československých vojáků se v březnu 1943 vydalo z tábora v Buzuluku v SSSR do bitvy u Sokolova. Část cesty, přes 350 km, museli pěšky.
Stovky z nich si sáhly na dno svých sil.
Před 75 lety vznikl pod velením tehdejšího podplukovníka Ludvíka Svobody 1. československý samostatný polní prapor. Stal se základem tzv. Svobodovy armády, která 1944 osvobozovala Československo.
Ostravská Vysoká škola báňská získala výjimečný obraz. Po sedmdesáti letech se do Ostravy vrátilo dílo s názvem Elektrárna a koksovna Generál Svoboda Ostrava II. Někdejší prezident Ludvík Svoboda ho dostal od Ostravanů darem. Velkoformátové plátno, které zachycuje průmyslové panorama 40. let, si lidé mohou prohlédnout v Ústřední knihovně technické univerzity.
V Hroznatíně na Třebíčsku dnes odhalí pomník Ludvíku Svobodovi. Československý prezident a armádní generál, velitel prvního československého armádního sboru v tehdejším Sovětském svazu se v malé vesničce na severu Třebíčska narodil. Pomník bude stát přímo na návsi.
