Ruská ,noční můra’. Kyjev má od Paříže slíbené houfnice Caesar, stíhačky Mirage zatím vyhlíží

Francie má novou vládu. Co to znamená pro další podporu Ukrajiny? Na straně jedné jsou Macronova častá prohlášení k vojenské podpoře Ukrajiny, na té druhé kritika, že v ní Francie zaostává. Navzdory napjaté domácí situaci by v ní však země měla aktivně pokračovat. Ve hře jsou další houfnice Caesar, slíbené stíhačky Mirage ale Kyjev stále vyhlíží. V září nicméně ukrajinští piloti pod vedením francouzské armády dokončili speciální výcvik.

Paříž Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s francouzským ministrem obrany Sébastienem Lecornum

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s francouzským ministrem obrany Sébastienem Lecornum | Zdroj: Profimedia

Když před několika dny Elysejský palác po rekordně dlouhých vyjednáváních oznamoval jména nových členů vlády, jen jedno z nich přítomní novináři v souvislosti s postem neslyšeli poprvé. Ministerstvo obrany i nadále vede Sébastien Lecornu, člen Macronovy strany Renaissance. Podle řady francouzských politologů je jeho setrvání ve funkci jasným vzkazem, že hlava státu chce mít v příslušné agendě, pod níž přirozeně spadá i vojenská pomoc napadené Ukrajině, pořád hlavní slovo.

Francie představila dva měsíce po volbách novou vládu. Proti oznámení protestovaly tisíce lidí

Číst článek

Souhlasí s tím i Louise Souverbieová, expertka na evropskou obranu z pařížského Institutu mezinárodních a strategických vztahů. „Naznačuje to snahu o kontinuitu dosavadního směřování daného resortu a zachování silného Macronova vlivu na oblast obrany,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Mezi začátkem ruské invaze v únoru 2022 a koncem letošního dubna Francie na Ukrajinu poslala vojenskou pomoc v hodnotě přesahující tři miliardy eur (přes 75 miliard korun), k čemuž je ale ještě třeba připočíst vklad přibližně dvou miliard eur do Evropského mírového nástroje, zvláštního unijního fondu pro posílení obrany a bezpečnosti.

V porovnání s ostatními evropskými velmocemi, kupříkladu Německem, se její podpora nicméně považuje za velmi skromnou a zároveň netransparentní, jak naznačila zpráva Kielského institutu pro světové hospodářství.

Francie v reakci na kritiku oponovala, že cílem pro ni je mít co největší vliv na konečný výsledek války a odmítá „soutěžit o čísla“. Seznam poskytnuté vojenské pomoci poprvé zveřejnila až letos na jaře.

Stíhačky Mirage

„V únoru státy také podepsaly dohodu, v níž se Francie zavázala poskytnout dodatečnou podporu v hodnotě až tří miliard eur, nic bližšího k tomu ale prozatím nesdělila. Paříž chce také Kyjevu stále dodávat vybavení schopné hrát roli takzvaných ,game changers’ (tedy takové, které je reálně schopné významně ovlivnit situaci na bojišti, pozn. red.), jako jsou houfnice Caesar nebo rakety dlouhého doletu SCALP,“ vyjmenovává Souverbieová.

Francie prodá Ukrajině stíhačky Mirage a začne s výcvikem pilotů, oznámil Macron

Číst článek

S několika důležitými oznámeními týkajícími se pomoci Ukrajině podle ní francouzský prezident přišel hlavně v průběhu května a června, kdy zemi podpořil v použití západních zbraní na ruském území – v uplynulých týdnech aktuální téma v souvislosti s ukrajinskou ofenzivou v Kurské oblasti – nebo vyslovením podpory české muniční iniciativě.

„Vzhledem k nákupu munice mimo unijní země tím postavil efektivitu podpory Ukrajině nad svou obvyklou prioritizaci evropské autonomie,“ poukazuje expertka.

Volodymyru Zelenskému pak během jeho červnové návštěvy připomínkových akcí k vylodění v Normandii za druhé světové války slíbil mimo jiné stíhačky Mirage 2000-5F. Kolik jich bude a kdy v nich však budou ukrajinští letci bránit vzdušný prostor své země, stále není jasné.

Houfnice, postrach Rusů

Francouzští instruktoři nicméně na konci září ve Francii a Polsku dokončili výcvik zatím první skupiny ukrajinských pilotů na letounu Alpha Jet.

„V rámci unijní mise EUMAM vyškolila francouzská armáda čtrnáct tisíc ukrajinských vojáků. Kromě toho se země prosadila i v oblasti specifického výcviku spojeného s údržbou techniky, stovky dělostřelců prošly instruktáží k houfnicím Caesar. Ta válečný rámec přesahuje, neboť cílí i na to, aby stav ukrajinského dělostřelectva dokázal plnit standardy NATO,“ doplňuje odbornice.

Dělostřelecká technika na frontových liniích přirozeně představuje jeden ze strategických faktorů a zmíněná děla Caesar zde vzhledem k logistické flexibilitě mají jednu z klíčových rolí. Ruští vojáci je ostatně sami v souvislosti s výraznou palebnou silou a přesnými zásahy označili za noční můru.

V současné době má Kyjev těchto „ruských nočních můr“ k dispozici padesát. Třicet jich poskytla Francie a zbytek Dánsko, na Ukrajinu jich má pak mířit dalších 78. Podle Louise Souverbieové by houfnice měly v otázkách vojenské pomoci zůstat pro Lecornuho úřad jednou z priorit.

K zahájení dodávek se podle mluvčího zbrojního holdingu KNDS France Gabriela Massoniho již přikročilo, společnost však podle něj z důvodu citlivosti informací nemůže sdílet podrobnosti o počtu a datech.

„Musíme si také uvědomit, že i francouzská armáda děla Caesar potřebuje. Pro doplnění zásob tak bylo nutné navýšit produkci, to znamená vyrábět více a rychleji, jak káže válečná ekonomika. Před začátkem invaze jsme vyráběli dvě houfnice měsíčně, dnes jsme na šesti,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.

Důraz na průmysl

Kromě armádní pomoci se francouzská obrana na válečné dění začala zaměřovat i skrze průmysl. „Lecornuho loňská návštěva Ukrajiny šla ruku v ruce s cílem přejít od strategie dodávek z vlastních zásob na průmyslové partnerství, což v červnu stvrdil podpis několika smluv mezi ukrajinskými společnostmi a KNDS,“ připomíná bezpečnostní expertka.

To potvrzuje i mluvčí KNDS France. Evropský zbrojní holding plánuje na Ukrajině otevřít závod s místním proškoleným personálem, který by se staral o vojenskou techniku včetně houfnic Caesar a udržoval ji v provozuschopném stavu.

„Práce pokračují, opět ale nemohu říci kde přesně a jak. Lze ovšem zmínit, že jsme v procesu strukturování spolupráce s ukrajinským průmyslem. V podstatě jde o přechod od využití našich armádních zásob k propojení francouzského obranného průmyslu s ukrajinskými ozbrojenými silami. Jde však o zcela nové paradigma, ke kterému nejde přejít jen tak ze dne na den,“ nastiňuje Massoni.

Podle Souverbieové má cílení na průmysl zajistit hlavně to, aby příslušná bilaterální spolupráce mohla probíhat dlouhodobě. „Francie se také snaží dodávky požadavkům ukrajinské armády přizpůsobovat. Vedle dělostřelectva jde o obranné systémy země–vzduch, například Mistral, Crotale a Mamba či střely Aster,“ uzavírá analytička.

Jana Stuláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme