Ruská špionáž je stále agresivnější. Přibylo i sabotáží, říká šéf německé tajné služby

Působení ruských tajných služeb v Německu je stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží. Na veřejném slyšení šéfů trojice německých tajných služeb ve Spolkovém sněmu to v pondělí prohlásil ředitel civilní kontrarozvědky BfV Thomas Haldenwang.

Berlín/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin

Kreml vidí Západ a Německo jako svého nepřítele, varoval Kahl (archivní foto) | Foto: Alexander Kazakov/Sputnik | Zdroj: Reuters

Šéf civilní rozvědky BND Bruno Kahl poslance varoval, že Rusko vydává na armádu výrazně více než Severoatlantická aliance a že do konce této dekády budou jeho ozbrojené síly pravděpodobně personálně i materiálně schopny území NATO napadnout. Kreml tuto možnost odmítl.

„Sledujeme agresivní chování ruských zpravodajských služeb,“ řekl poslancům výboru pro kontrolu tajných služeb šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) Haldenwang. Podle něj přibylo případů ruské špionáže i sabotáží, „a to jak kvantitativně, tak i kvalitativně“.

Změny ruské jaderné doktríny měly přijít už dávno. Měly by zbrzdit zápal Západu, řekl Lukašenko

Číst článek

Podle šéfa BfV stojí Rusko zřejmě mimo jiné za červencovým požárem balíku v logistickém centru společnosti DHL v Lipsku.

Jen shodou náhod začal podle Haldenwanga balíček hořet ještě na zemi, a ne až při přepravě letadlem. V takovém případě by podle něj hrozilo zřícení letadla, kvůli kterému by mohli i umírat lidé. Podle informací agentury DPA dorazil balíček s hořlavinou do Německa z Pobaltí.

Jednota a obranyschopnost

Podle Kahla, šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND), která v Německu plní úkoly civilní rozvědky, Rusko investuje do své armády výrazně více než země Severoatlantické aliance, jejímž členem je i Česko.

Kahl varoval, že Kreml vidí Západ a Německo jako svého nepřítele a zároveň zemi už delší dobu považuje za jednu z válečných stran v konfliktu na Ukrajině. Německo je po Spojených státech druhým největším dárcem vojenské pomoci Ukrajině, která se už více než dva a půl roku brání ruské vojenské agresi.

Ukrajina odrazila ruské útoky v Kurské oblasti. ‚Držíme stanovené linie,‘ řekl Zelenskyj

Číst článek

Před případným útokem na území NATO bude chtít podle Kahla Moskva Alianci nejdříve rozdělit, proto je jednota a obranyschopnost důležitější než kdy dřív.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Interfax označil Kahlovo varování ohledně schopností Ruska zaútočit na síly NATO do konce dekády, za nelogické. Je to podle něj Severoatlantická aliance, která ohrožuje Rusko svým rozšiřováním směrem na východ.

„Proto říkat, že jsou to ruské ozbrojené síly, které pro někoho představují nebezpečí, je naprosto nesprávné a nelogické,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta. Ruská vojska vpadla na Ukrajinu v únoru 2022, Moskva ještě krátce před tím tvrdila, že invazi neplánuje.

Šéfka třetí německé tajné služby, vojenské služby MAD, Martina Rosenbergová varovala, že německá armáda je stále častěji terčem pokusů o špionáž ze strany zahraničních aktérů.

„Ať už jde o snahu zjistit informace o německých dodávkách zbraní Ukrajině, plánech na výcvik, nebo zbrojních projektech, nebo (o snahu) vyvolat sabotážními akcemi pocit nejistoty,“ řekla poslancům.

Výbor pro kontrolu zpravodajských služeb zasedá běžně za zavřenými dveřmi. Jen jednou za rok je slyšení šéfů BfV, BND a MAD jako v pondělí veřejné.

jkd, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme