Za historii sledování této lokality se vytvořil seznam asi 200 druhů, které tu byly pozorovány. Jsou to hlavně druhy, které z naší krajiny obecně mizí.
Ornitologové se obávají kolize ptáků s nosnými lany i skleněnými plochami. Podle nich je poslední velké zimní nocoviště havranů a kavek na jižní Moravě přímo v trase plánované lanovky.
„Ptačí chřipka – vypadá to, že tato hysterie je záměrně vyvolaná, aby byl náš národ co nejméně soběstačný a muselo se všechno dovážet,“ tvrdí dezinformační e-mail, který na pravou míru uvádí OVĚŘOVNA!
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. Wahlova práce položila základy ekologie.
„Rád pozoruji ptáky v jejich přirozeném prostředí. Teď se dívám na tenhle pár čápů. Slyšíte to charakteristické klapání zobáku?“ naznačuje atmosféru Jean-Pierre z východní Francie.
Každý den namaluje jednoho a obrázky posílá lidem, kteří finančně podporují Ukrajinu. Za dva roky namalovala přes sedm set opeřenců a získala pro Ukrajinu více než dva miliony korun.
Budky budou vytvořené ze směsi betonu a dřevěných pilin a měly by být i tepelně izolované. Zároveň by měly mít otvor tvarovaný tak, aby ptactvo nemohli ohrožovat predátoři, třeba kočky nebo kuny.
O tučňácích se někdy říká, že vlastně létají ve vodě. Mají neobvykle vyvinuté prsní svaly, tvoří až 30 procent jejich hmotnosti. To je několikrát více než u těch nejvýkonnějších létajících ptáků.
Ředitelství silnic a dálnic nechává sítě instalovat na rozestavěnou úsek Starým Městem na Uherskohradišťsku a Moravským Pískem na Hodonínsku. Sítě budou umístěné na třech úsecích v délce 700 metrů.
„Když zamrznou rybníky v okolí, tak se stahují na tekutou nezamrzlou vodu a tady loví. Během procházky podél Vltavy můžete slyšet, nebo vidět tak třicet ledňáčků,“ komentuje ornitolog.
V Kosoříně u Chocně na Orlickoústecku veterinární správa zahájila likvidaci velkochovu drůbeže. V úterý tam testy potvrdily nákazu ptačí chřipkou v jedné z deseti hal závodu.
Nákaza byla zatím potvrzena pouze v jedné hale, v ohnisku nákazy dojde i k likvidaci vajec. O situaci informoval ministr zemědělství i Krajská veterinární zpráva v Pardubicích.
Jespáci rezaví patří k bahňákům, to jsou ptáci, kteří se brodí a loví u vody, v tomto případě na mořském pobřeží. Mladí jedinci přilétají k Severnímu moři z tundry, kde se živili hmyzem.
„Málem jsem spadl ze židle, když jsem ho poznal i díky tomu, že jsem ho vídával v Americe. Padlo taky pár sprostých slov,“ citovala BBC ornitologa Simona Wooda.
Hodinu lidé pozorují krmítko nebo strom v parku a zapisují počet jednotlivých ptačích druhů, které se objeví. Data pak pomůžou ochráncům přírody reagovat na případné snižující se počty druhů.
Ornitologové vyvěsili v Brně 70 budek. Pomůžou ptákům přečkat zimu a na jaře se uhnízdit. Veřejnost by podle nich měla budky vyvěšovat také, musí ale dbát pravidel.
Novou podobu lokality navrhovali s ohledem na zvířata. Vysázené dřeviny na poloostrově mají být útočištěm pro hnízdící ptáky, pro další jsou nachystané dřevěné budky na stromech.
Česká společnost ornitologická chce udělením titulu upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou pomoci porozumět, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací.
Nestačí chránit přírodu v rezervacích, ochranu si zaslouží i pole, lesy nebo rybníky. To říká nová evropská směrnice. V příštích letech má ochránit pětinu krajiny. Třeba té, kde žije koroptev polní.
Jeden z největších dravců světa obývá oblast Kamčatky a do střední Evropy jinak vůbec nezalétává. Přesto ho ornitologové i amatérští pozorovatelé pravidelně vídají u Chlumské rybniční soustavy.
Kromě regulace má holubník také zabránit venkovnímu hnízdění. „Aby holubi nehnízdili někde na střechách, aby neokupovali půdy, neoklovávali památky,“ říká Marcela Kassai.
Na Šumavě žije v současnosti třicet párů puštíků bělavých. Jde o dlouhověké sovy, které nepotřebují hnízdit každý rok. Ornitology proto přírůstek šesti až devíti mláďat ročně, jak odhadují, těší.
Nový výzkum se zaměří na zvuky přírody a jejich pozitivní vliv na obyvatele domů s pečovatelskou službou. Výzkumníci z Univerzity v Gloucestershire budou seniorům pouštět zvukové stopy přírody.
