Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
„Lidem se líbí barevní ptáci, kteří hezky zpívají, a ti jsou pak ohroženi lovem více než ti, které Angličané nazývají univerzálním hnědým ptákem,“ shrnuje ornitolog a ekolog Ondřej Sedláček.
„Většinou je to v rovnováze, případně takzvaná speciace lehce převládá nad vymíráním. Ale to dnešní vymírání je řádově vyšší, než to, které probíhá neustále. V tom je ten problém,“ říká Kindlmann.
Podle Martina Škorpíka z České společnosti entomologické jde o ukázku neochoty státního podniku brát ohled na přírodní bohatství lesů. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová obvinění odmítla.
Na počátku 20. století se počet slonů v Africe odhadoval na několik milionů, poslední údaj Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2016 hovoří jen o 415 tisících jedinců.
Pokud se o někom řekne, že je „obtížný hmyz“, myslí se tím vlezlost, neboť hmyz lidem svou aktivitou nikdy neimponoval. Nyní se zdá, že člověk je v boji s hmyzem natolik úspěšný, že končí legrace.
V české přírodě v posledních 20 letech výrazně ubylo sýčků obecných, což byla dříve vůbec nejčastěji se vyskytující sova. Populace se ztenčila o více než 90 procent. V Česku zbývá odhadem 130 párů.
Lidstvo se chová k planetě neudržitelným způsobem, živočichů ve volné přírodě prokazatelně ubývá. Vyplývá to ze závěrů zprávy nazvané Živá planeta, kterou vypracovali odborníci ze Světového fondu na ochranu přírody a dalších organizací.
Světové oceány ohrožuje masové vymírání druhů. Vyhynutím je ohrožena široká škála živočichů - od korálů až po velké ryby. Podle poslední zprávy vědců z Mezinárodního programu stavu oceánů a Mezinárodní unie pro ochranu přírody je důvodem nadměrný rybolov, oteplování klimatu a znečištění moří. Vědci ve své zprávě varují, že velký počet druhů může vyhynout během jediné lidské generace.
Indické supy zřejmě budou v jejich smutném osudu následovat také jejich příbuzní z Afriky. Příčinou úbytku afrických supů je pesticid určený lvům a hyenám.
Příliv invazivních druhů zřejmě může zabrzdit vznik nových forem života a spustit masové vymírání. Naznačují to události, ke kterým došlo v devonských mořích před 378 až 375 miliony let.
Na konci období permu zažila Země největší masové vymírání ve své historii. Nové fosilní naleziště ukazuje, že život se z něj vzpamatovával dlouhých 10 milionů let.
Na Madagaskaru našli po 25 letech nový druh masožravého savce velkého jako kočka. Za poslední čtyři roky už je to pátý nový druh, alespoň z těch větších zvířat, který se podařilo objevit na tomto ostrově, jenž bývá označován za biologickou pokladnici. Jenže i když stále objevujeme nové druhy a naše poznání přírody není kompletní, tak ji zároveň bezprecedentní rychlostí likvidujeme. Zástupci všech zemí OSN proto přijeli do japonské Nagoji, aby se pokusili vymyslet plán, jak zastavit úbytek ekosystémů.