Traumata si někdy nesou po zbytek života. Váleční veteráni mají v Brně své první komunitní centrum

K obětem válečných konfliktů nepatří jen civilisté. Těžké psychické následky si někdy nesou po zbytek života i bývalí vojáci. V Česku žije přes 3,5 tisíce válečných veteránů. Pro některé je návrat z misí náročnější než vojenské operace samotné. S psychickými nebo sociálními problémy jim nyní pomůžou v prvním komunitním centru svého druhu u nás. Nově funguje v Brně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

První Komunitní centrum pro válečné veterány v Brně. Na snímku je vzpomínková lavička | Foto: ČTK

„Když jsem byl na misi, tak třeba spadl náš armádní vrtulník. Zraněné jsem pak doprovázel do britské polní nemocnice,“ vypráví Jiří Brančík, válečný veterán a primář psychologického oddělení Vojenská nemocnice Brno.

„Byl jsem asi 20 let vojákem z povolání, teď už jsem ve výslužbě. Uniformu jsem si vzal, protože jsem také válečný veterán,“ dodává Brančík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Traumata si někdy nesou po zbytek života. Váleční veteráni mají v Brně své první komunitní centrum. Natáčela reportérka Marie Veselá

Negativní zážitky a traumata nejsou to jediné, s čím se musejí váleční veteráni po návratu „z venku“ vyrovnat. Podle Brančíka není snadné si zvykat na běžný civilní život, na úplně jiný režim i podmínky.

„Za tu dobu, co sloužím v armádě, jsem byl i na zahraničních operacích. Znám vojáky, kteří utrpěli zranění v zahraniční operaci, nebo je určitě i spousta vojáků, kteří po návratu z mise měli rodinné problémy, a jejich vztahy nebo manželství se rozpadla,“ přibližuje válečný veterán Přemysl Štěpánek.

„Bylo to v operaci KFOR v Kosovu, kdy jsem se každý den pohyboval na tehdejší provincionální hranici mezi Kosovem a Srbskem. Moje práce byla hlídkovat a zjišťovat situaci na provincionální hranici. Jestli není překračována nebo tam nedochází k nějakým incidentům,“ vysvětluje Štěpánek s tím, že on sám žádné problémy po návratu nezaznamenal.

Londýnem prošli váleční veteráni. Poprvé za 95 let byla v průvodu i česká skupina

Číst článek

Komunitní centrum v Brně je první svého druhu v Česku. Spadá pod Vojenskou nemocnici v Brně. O psychiku veteránů se budou starat tamní odborníci. Zároveň je to ale místo, kde by se měli váleční veteráni potkávat.

„Člověk musí někam patřit. Válečný veterán, který se vrací, má někdy pocit určitého vydědění. Tato vyděděnost potom vede k dalším psychickým problémům, traumatům. Je potom těžké se srovnat v rámci profesního života i rodinného života,“ říká ředitel centra Karel Černoch.

„Komunitní centrum bude sloužit k tomu, aby se veteráni mohli sejít a pohovořit o svých problémech s těmi, co prožili něco podobného. Tato centra jsou velmi důležitá i z pohledu socializace a toho uvědomění si, že jsem veterán, že někam patřím a mám tady své místo, kam mohu přijít a oni mi pomůžou,“ dodává Černoch.

V Česku žije ještě asi 700 veteránů z druhé světové války. Dalších asi 13 tisíc je veteránů novodobých, z toho zhruba tisícovku tvoří ženy. Pokud se komunitní centrum v Brně osvědčí, bude ministerstvo obrany uvažovat o stejných projektech i v dalších městech.

První Komunitní centrum pro válečné veterány v Brně | Foto: ČTK

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme