Úvěry za 43 miliard. ‚Nemáme finanční problémy,‘ reaguje Agrofert po vydání výroční zprávy

Koncern Agrofert odmítá, že by měl finanční problémy. Mluvčí firmy Karel Hanzelka tak reagoval na informace, které se objevily poté, co koncern ve středu zveřejnil konsolidovanou výroční zprávu za loňský rok. Z ní vyplývá, že Agrofertu nejen významně kles zisk, ale i významně narostlo jeho zadlužení u bank.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Holding Agrofert

Holding Agrofert | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Úvěry loni dosáhly výše 43,8 miliardy korun, což je o 8,2 miliardy korun více než v předchozím roce. Spolu s vydanými dluhopisy a dalšími zdroji financování měl pak koncern celkem finanční závazky ve výši 47,7 miliardy korun. Většina z toho, 34 miliardy, má navíc splatnost do jednoho roku.

Agrofert získal loni na dotacích téměř 1,8 miliardy korun, o 165 milionů méně než v roce 2017

Číst článek

Vysoký nárůst zadlužení v loňském roce společnost vysvětluje hlavně dřívějšími investicemi do majetku firmy. „Nárůst bankovních úvěrů o 8,2 miliardy korun souvisí především s meziročním nárůstem dlouhodobých aktiv o 4,2 miliardy a s provozním nárůstem zásob o 3,8 miliardy korun. Nárůst dlouhodobých aktiv byl způsoben především vyššími investicemi do dlouhodobého majetku, než činily odpisy, a dále akvizicemi nových společností,“ vysvětlil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Podle ekonoma Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Czech Fund, je nicméně tak velký růst zadlužení určitý varovný signál. „Zvláště v podmínkách prosperující ekonomiky. Odůvodnit by to mohly třeba právě nějaké velké investice do majetku. To by se mělo projevit ve výsledcích letošního roku,“ řekl pro Radiožurnál.

Splácení úvěrů

S tím také sama firma podle Hanzelky počítá. „Loňský vývoj a vyšší míra investic bude letos vyrovnána přínosem těchto aktivit,“ uvedl. Ve výroční zprávě k tomu pak předseda představenstva koncernu Zbyněk Průša dodává, že Agrofert právě kvůli snižování úrovně úvěrů plánuje letos nižší objem investic a koncern se zaměří „zejména na splacení části úvěrů“.

KOMU PATŘÍ AGROFERT

Společnost ve výroční zprávě informuje, že ji ovládá předseda představenstva Agrofertu a také ředitel chemičky Deza Zbyněk Průša. „Společnost ovládá Zbyněk Průša jakožto svěřenský správce svěřenského fondu AB private trust I, svěřenský fond“, píše. Fond založil na začátku roku 2017 Andrej Babiš. Tím, že do něj vložil jako původní majitel Agrofert, podle výroční zprávy vyhověl zákonu o střetu zájmů. Firma dále nijak nekomentuje předběžné závěry auditních zpráv Evropské komise, podle nichž Andrej Babiš má na fondy stále vliv a údajně tak je ve střetu zájmů.

Proč má Agrofert tak velkou část krátkodobých půjček, holding na dotaz Radiožurnálu nekomentoval. Podle Kovandy to může mít racionální vysvětlení: firma získala na některé půjčky výhodnější podmínky. „Fakt vyššího krátkodobého zadlužení, pokud by byl přechodný, nemusí značit nic fatálního. Zejména v kombinaci s růstem zadlužení a poklesem ziskovosti to ale může vysílat varovný signál,“ upozorňuje.

Ve výroční zprávě firma zmiňuje jeden konkrétní příklad, kde se dlouhodobý úvěr překlopil do krátkodobého. Jde o více než 2 miliardy, které čerpala slovenská chemička koncernu Duslo. Důvodem bylo, že nesplňovala podmínky úvěru dané financujícím bankami.

„Případné porušení těchto smluvních podmínek by mohlo vést ke zkrácení doby splacení úvěrů a v případě, kdy společnost Skupiny neplní podmínky poskytnutých úvěrů a do data rozvahy neobdržela vyjádření banky schvalující výjimku z plnění podmínek, dochází k úpravě splatnosti úvěru. Odpovídající část úvěru, pro který došlo k porušení podmínek, může být požadována ze strany banky jako splatná, je vykazována jako krátkodobá,“ stojí ve výroční zprávě.

O řešení situace se ale má letos dál jednat. Podle dokumentu probíhá v současné době příprava dodatku úvěrové smlouvy. V polovině května letošního roku přitom všichni věřitelé vyjádřili souhlas s neplněním finančních ukazatelů.

Asijské banky

Úvěry poskytují Agrofertu více než dvě desítky bank. Největším jednotlivým věřitelem je pak Komerční banka. Loni u ní měl koncern úvěr za 7,6 miliardy korun, na celkovém úvěrování se tak podílela více než 17 procenty.

‚V prospech pána Babiša.‘ Premiérův exkolega přišel s novelou, která by Agrofertu ušetřila miliony eur

Číst článek

Naopak zcela z úvěrování vypadala pražská pobočka HSBC Bank, která o rok dříve Agrofertu půjčovala 227 milionů. Jméno HSBC Bank se objevilo v souvislosti s kauzou Čapí hnízdo. Právě tato britská banka, která financovala i stavbu centrály Agrofertu v Praze-Chodově, poskytla Farmě Čapí hnízdo celkem tři úvěry. První ve výši 350 milionů korun, druhý dosáhl 25 milionů a třetí 80 milionů.

Loni poprvé se pak mezi věřiteli koncernu objevilo několik asijských bank. Například Bank of China, Korean Development Bank či United Taiwan bank. Všechny jsou součásti syndikátu, který přefinancoval původní úvěry koncernu na financování skupiny v Německu.

Problémy měla loni pekárenská skupina Lieken, která údajně stáhla koncernu velkou část zisku. Ten loni spadl zhruba o dvě třetiny za 4,5 miliardy korun na 1,6 miliardy. „Německý trh je silně konkurenční, což kromě jiného vedlo k řadě insolvencí u našich konkurentů. Výsledek Liekenu letos očekáváme o 100 procent lepší než loni,“ uvedl k situaci v Německu Hanzelka.

Jana Klímová, tec Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme