Česká ekonomika může v pádu následovat Německo
Ekonomický růst v Evropě po krátkém oživení opět prudce přibrzdil - o zhruba šest desetin procenta. Trend potvrdily i údaje o německé ekonomice, která ve druhém čtvrtletí výrazně zpomalila. Nejnižší růst od „konce“ krize v roce 2009 hlásí i čeští statistici a zlepšení se kvůli situaci v Německu očekávat zatím nedá.
„Pro nás jsou čísla z Německa velice znepokojivá. Dříve jsme byli zvyklí na to, že jádro eurozóny, tedy Německo a Francie, jedou na plný plyn, zatímco se nedaří slabším periferním ekonomikám, Itálii, Španělsku, Řecku,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Důvody zpomalení evropských ekonomik i možné dopady na Česko popsal v Ozvěnách dne ekonom Jan Bureš
Nyní však oslabuje i německá a francouzská ekonomika. Vyplývá to z údajů, která zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Podle německého statistického úřadu by za zbrzděním ekonomiky měla stát především slabá spotřeba domácností a horší výkony exportu. „Zvlášť slabá spotřeba je překvapením, protože německému trhu práce se velice daří, nezaměstnanost je nejnižší za posledních dvacet let a důvěra spotřebitelů je vysoká,“ diví se poklesu Bureš.
Základem německého růstu byly hlavně investice, což je podle Bureše velmi vrtkavý základ. Mohou se totiž brzy opět obrátit v hospodářskou přítěž, podobně jako během krize v předchozích dvou letech.
Ani výhled na nejbližší čtvrtletí nevěstí české ekonomice nic dobrého. „Nižší růst v eurozóně a riziko pádu do recese se zřejmě projeví v exportních objednávkách pro české podniky, zpomalí i investice a tvorba nových pracovních míst. A negativně se to může projevit i na české koruně,“ míní ekonom.
Budoucnost eura určí Merkelová a Sarkozy
Finanční trhy čekají především na impuls od německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. „Ve skutečnosti se čeká také na přiznání skutečné hloubky řeckých problémů a trvalejší řešení tamní krize, ale i na navýšení prostředků v záchranných fondech,“ dodává ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Evropská měnová unie sice na svém posledním summitu rozšířila pravomoci záchranného fondu, nezvýšila mu ale objem peněz, kterými může zadluženým zemím pomáhat. Dokud trhy neuvidí snahu o skutečné řešení problémů, bude se napětí v eurozóně a především v okrajových ekonomikách neustále vracet.
Prezident Sarkozy a kancléřka Merkelová se na večerním setkání v Paříži shodli, že receptem na dluhovou krizi v eurozóně je další hospodářská integrace států platících eurem a vznik společné hospodářské vlády. Zdůraznili, že euro nenechají za žádnou cenu padnout.
