Eurobondy budou. Až si politici uvědomí vážnost situace, říká ekonom Carnell
Nervozita na trzích trvá, evropské indexy budou i dnes pod tlakem. Přispěla k tomu i německá kancléřka Merkelová, která v nedělním rozhovoru pro stanici ZDF prohlásila, že společné evropské dluhopisy nejsou na pořadu dne. Přitom právě eurobondy většina trhu považuje za jediné možné řešení krize eurozóny.
Šéfekonom londýnské pobočky ING Rob Carnell v rozhovoru pro Rádio Česko potvrdil, že bez evropských dluhopisů to na trhu vypadá, jako by se blížil konec světa:
Rozhovor Romana Chlupatého s šéfekonomem londýnské pobočky ING Robem Carnellem
„Určitě je tu skupina lidí, kteří si myslí, že tomu tak je. Anebo se chovají, jako by tomu tak bylo. Já s nimi tak úplně nesouhlasím. Ale je pravda, že pokud se trhy budou chovat tak, jak se chovají, pokud akciové trhy budou i nadále ovládat panika a masivní výprodeje, tak se ta slova o konci světa stanou proroctvím, které nakonec samo sebe naplní.“
Co s tím?
„Tak v ideálním případě byste vzal pár lidí za ramena, zatřepal s nimi a řekl jim: Probuď se, ukaž trochu odvahy. Zamysli se nad tím, co se tak moc změnilo v posledních dvou, třech týdnech, kdy trhy opakovaně padaly. Co je jinak? A to je obtížné pojmenovat.“
A co by skutečně mohlo současné výprodeje zastavit, pokud tedy nechceme lidmi třást, jak navrhujete?
„Část problémů a jeden z důvodů, proč jsou trhy tak jako tak už hodně podrážděné, souvisí s tím, co se děje v eurozóně. Jde o obavy spojené se zadlužením, nejistotu, jak moc jsou banky citlivé na případný bankrot některé z problémových zemí, a strach, zda banky mají dost peněz. Navíc si trhy nejsou jisté tím, že by politici na případnou krizi zvládli zareagovat. Víte, čas od času se politici sejdou a nabídnou nějaká řešení, která doplňují to, co dělá Evropská centrální banka. A tentokrát si myslím, že nadělali víc škody než užitku.“
Narážíte na setkání německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Sarkozyho. Trhy zklamalo, že nezmínili společné evropské dluhopisy. Znamená to, že se neobjeví?
„Nakonec se tam dostaneme. Ale před tím je asi třeba si projít vším tím marasmem spojeným s touto krizí. Až poté si politici uvědomí, že je situace vážná a že je třeba jednat. Vydání eurobondů proto přinejmenším v dohledné době vylučují. A navíc mluví o dani z finančních transakcí. To má možná odezvu u voličů ve Francii a v Německu. Ale je třeba si uvědomit, že banky už tak hodně trpí. A najednou se řeklo: Navrch všech daní a regulace, navrch toho všeho, co se teď děje, ještě přijde daň z finančních transakcí. To podle mě už bylo moc. Lidé si řekli: A dost! A začali prodávat banky. A od té doby vše padá.“
Jak říkáte, politici nakonec udělají to, co udělat mají. Mají na to ale dost času? Nehrozí, že jim, a tím pádem nám všem obrazně řečeno ujede vlak?
„Je to skoro tak. Víte, asi to nakonec bude velmi těsné. Pokud vše zvládneme včas, bude to jen proto, že nám hrozí zkáza, což politiky donutí jednat. Než k tomu dojde, bude to zřejmě vypadat, jako že je 50 na 50, zda to zvládneme, anebo ne. Trhy teď v podstatě svým velmi neohrabaným způsobem říkají: Politici, musíte udělat to a to. Jinak zničíme vaše ekonomiky. To, co žádají, je přitom komplikované. A trhy se oprávněně bojí. Ale myslím si, že prostě musíme věřit, že všechno dobře skončí, že nás čeká happyend.“