Eurozóna: Kypr může snížit daň z vkladů pro drobné střadatele
Kypr může ochránit obyčejné lidi před daní z bankovních vkladů. Na mimořádné telekonferenci se na tom dohodli ministři financí zemí platících eurem. Podle nich může kyperská vláda sama rozhodnout, na jaké bankovní vklady daň uvalí. Opatření je součástí záchranného balíku pro Kypr. Na ostrově ale vyvolalo velkou nevoli obyvatel.
Lidé na Kypru stále protestují proti zavedení zvláštní daně na jejich konta v bankách. Vláda mezitím parlamentu navrhla, aby se daň netýkala lidí s vklady do 20 tisíc eur, tedy asi do půl milionu korun. Kypr chtěl původně do daně zahrnout i účty pod 100 tisíc eur, tedy asi 2,5 milionu korun.
Tato konta by však měla být bezpečná. Na konta do výše 100 tisíc eur se všude v Evropě včetně Česka vztahuje pojištění vkladu.
Lidé na Kypru z plánu na zdanění drobnějších střadatelů viní hlavně Německo a jeho kancléřku Angelu Merkelovou. Nebylo to však Německo, ani eurozóna, ani Brusel, kdo daň na pojištěné vklady vymyslel.
Kypr pouze musí z daně na bankovní konta získat 5,8 miliardy eur, jak řekl už dřív šéf eurozóny Jeroen Dijsselbloem. To je asi 150 miliard korun. Kyperská vláda si může sama určit, jakým způsobem vklady v bankách zdaní.
Pokud bude kyperská vláda chtít, může podle eurozóny získat nezbytné peníze jen z účtů bohatších lidí.
Zdanění bankovních kont je podmínkou pro to, aby Kypr dostal mezinárodní finanční pomoc. Pokud by se tak nestalo, zkolabovaly by dvě hlavní kyperské banky a lidé by přišli v podstatě o všechno, nejen o daň, o níž se nyní rozhoduje.
Jak kyperská vláda rozhodne, se dá jen těžko odhadovat. Nejpravděpodobnější varianta je, že lidé, kteří mají na kontech méně než sto tisíc eur, žádnou zvláštní daň nezaplatí. Celá řada Kypřanů by se tak dani vyhnula.
