Evropský rozpočet může narazit v parlamentu, proti jsou čtyři velké frakce
Evropští lídři se po více než 26 hodinách jednání dohodli na novém unijním rozpočtu na příštích sedm let. Česko z něj může dostat téměř 520 miliard korun. Rozpočet však ještě musí schválit Evropský parlament a hned čtyři početné parlamentní skupiny jsou proti – vadí jim, že je nový rozpočet skoro o 70 miliard nižší než současný.
Odmítavé stanovisko k rozpočtu vydal například předseda socialistů Hannes Swoboda. „Evropský rozpočet vidíme jako nástroj, jak v Evropě nastartovat růst. To, co větším parlamentním frakcím chybí, je málo prorůstových opatření,“ vysvětluje europoslankyně a členka frakce socialistů Olga Sehnalová z ČSSD.
O novém rozpočtu diskutovali europoslanci Hynek Fajmon (ODS) a Olga Sehnalová (ČSSD)
U rozpočtu jí chybí větší pružnost, například možnost nevázat se plánem na celých 7 let, ale revidovat ho už po třech letech. Sehnalová stejně jako další socialisté proto chce hlasovat proti. Dopředu prý upozorňovali, že s takovým návrhem souhlasit nebudou.
„Rozpočet je silně restriktivní, podle našeho názoru nevyjadřuje hlavní priority. Samozřejmě má ale i pozitivní prvky – my jsme rádi za to, že Rada například akceptovala program záruk pro mládež, protože nezaměstnanost mladých v Evropě je obrovský problém,“ říká Sehnalová.
Lídři EU se shodli na rozpočtu pro příštích sedm let, Česko si vyjednalo 520 miliard korun
Číst článek
Naopak Evropští konzervativci a reformisté, kam patří i čeští europoslanci za ODS, úspornější rozpočet podporují. „Je to výsledek, který je pro všechny zúčastněné státy optimální. Myslím, že je to dobrá dohoda a měla by být podpořena. Faktor času je důležitý, protože rámec má začít platit od 1. ledna 2014 a pokud chceme, aby začal fungovat a peníze se začaly vyplácet, tak je potřeba to schválit co nejdříve,“ míní europoslanec Hynek Fajmon z ODS.
Rozpočet EU na období 2014–2020 bude 960 miliard eur. Výdaje půjdou především na zemědělství a životní prostředí, snižování rozdílů mezi státy a regiony nebo bezpečnost. Příjmy tvoří hlavně cla z obchodu se třetími zeměmi a podíl na DPH členských států. Rozpočet je vždy plánován jako vyrovnaný.
Pokud europoslanci návrh neschválí, musela by se znovu sejít Rada, Komise a zástupci parlamentu. Tím by se schvalování mohlo posunout až na podzim letošního roku.
„Členské státy nebudou schopny od 1. ledna 2014 začít realizovat operační programy, faktické čerpání z rozpočtu od ledna 2014 nezačne. To, co říká kolegyně Sehnalová, že chtějí rozpočet udělat větší, bude ve skutečnosti znamenat, že nebude od ledna k dispozici nic,“ varuje Fajmon.
Podle něj panuje mezi členskými státy na úsporném rozpočtu značná shoda. „Státy jsou ve velmi složité situaci a nutit je, aby dávaly víc peněz do evropského rozpočtu – při situaci, kdy se i v něm spousta peněz proplýtvala a je tam spousta neefektivity – to státy nechtějí, tak proč je k tomu nutit,“ ptá se Hynek Fajmon.
Evropský parlament by měl o rozpočtovém rámci na roky 2014 až 2020 začít jednat v březnu.
