Kypr možná bude další zemí, která požádá o finanční pomoc
Dluhová nákaza se šíří do další země. V posledních dnech má velké problémy získat peníze na trzích Kypr. Mohl by se tak stát už čtvrtou zemí eurozóny, která požádá o mezinárodní pomoc. Záchranné půjčky už dostalo Řecko, Irsko a Portugalsko.
Kyperské banky investovaly miliardy eur do řeckého bankovního sektoru. Nákaza z Řecka se tak přesouvá i na Kypr.
Jeho ekonomiku navíc vážně poškodil nedávný výbuch munice, který vyřadil z provozu největší kyperskou elektrárnu. Země od té doby čelí rozsáhlým výpadkům v dodávkách elektřiny.
Ve Světě o jedné problémy Kypru okomentoval expert na mezinárodní politiku a hospodářství Petr Robejšek
Navíc se rozpadá kyperská vláda. Kypr si už teď půjčuje za vyšší úroky, než Řekové, Irové a Portugalci v době, kdy museli požádat o pomoc. Ostrov už musel v minulých dnech čelit také snížení ratingu, ke kterému přistoupila agentura Moodys.
Kyperská ekonomika je ale velmi malá. Podle odhadů by na její stabilizaci stačila mezinárodní půjčka v hodnotě asi 2 miliard eur.
Podle experta na mezinárodní politiku a hospodářství Petra Robejška by ale případná kyperská žádost o finanční pomoc neznamenala nic podstatného pro stabilitu eurozóny, protože se takový krok dal očekávat.
„Kritická situace Kypru souvisí se zmíněnou elektrárnou jenom okrajově. Fakticky je důležité, že Kypr je tak provázaný s řeckou ekonomikou, že byla jenom otázka času, kdy se ten ornament takříkajíc doplní o kličku jménem Kypr.“
„V podstatě řecká a kyperská ekonomika je jedno a totéž. A jestliže se Řecku vede špatně, tak se Kypru vede ještě hůř,“ poznamenal Robejšek ve Světě o jedné.
