Rusnokův kabinet zřejmě o Temelínu nerozhodne. ČEZ chce jistotu, že se mu investice vyplatí
Rozhodnutí o dostavbě Temelína se nejméně o rok odsouvá. ČEZ chce mít jistotu, že se mu investice vyplatí. Původně měl být vítěz tendru na rozšíření jaderné elektrárny znám už letos na podzim, podnik však musí počkat na to, zda se stát zaváže ke garanci výkupních cen. Tendrem se tak bude zřejmě zabývat až vláda, která nastoupí po úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka.
ČEZ čeká na schválení Státní energetické koncepce a na výsledek diskusí o podpoře cen elektřiny z jaderných zdrojů, která by mohla mít podobu například garantovaných výkupních cen. Bez garancí by se mu nemusela investice do rozšíření Temelína vyúplatit.
„Diskuze o možném způsobu financování například formou fixace ceny elektřiny nyní probíhají a každý legislativní proces je jistě záležitostí minimálně roku,“ vysvětlila mluvčí společnosti Barbora Půlpánová.
Nápad garantovat ceny za energii z jádra podobně, jako tomu je u obnovitelných zdrojů, není ojedinělý. Podle informací německého tisku připravuje Evropská komise návrh směrnice, která by umožnila členským zemím podporovat jadernou energii podobně, jako se dotují obnovitelné zdroje. Diskutovat se o tom začne na podzim, už teď je jasné, že proti budou Německo a Rakousko.
Pokud by směrnice prošla, hrozilo by v Česku další zdražení elektřiny. Záleželo by na tom, zda poslanci v České republice přijmou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie.
V ní se kromě jiného stanoví maximální částka, kterou v ceně odebrané energie platí domácnosti a podniky na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Zbytek – do výše zaručené ceny pro výrobce – by doplácel stát.
Příplatek kvůli strategickým zájmům?
Argumenty pro podporu elektřiny z jádra jsou spíše strategického charakteru. Jádro snižuje závislost země na dovážených surovinách, jako je plyn, ropa a eventuálně uhlí. Právě z tohoto důvodu by se elektrárenská společnost mohla hlásit k nároku na zaručené výkupní ceny a proto je pro ČEZ důležitá energetická koncepce.
Rozšíření Temelína by stálo zhruba 200 až 300 miliard korun. Takto velká investice by se musela společnosti vrátit. Jenže ceny silové elektřiny poslední dobou na energetické burze klesají. Výrobci ji prodávají stále levněji.
ČEZ by potřeboval, aby měl jisté prodejní ceny z nových jaderných bloků minimálně na 30 let.
Elektřina se na trhu prodává za 40 eur za megawatthodinu, výrobci z obnovitelných zdrojů ji však kvůli dotaci prodávají dráž. Zákazníci jim připlácejí dalších 30 euro za megawatthodinu, což je forma podpory obnovitelných zdrojů. Za zelenou energii tedy výrobci dostávají 70 euro.
Pokud by za stejnou cenu prodávaly i nové bloky Temelína, už by se investice mohla vrátit. Jinak by na ní podnik dlouhodobě prodělal.
To je hledisko, které státní pokladnu také zajímá. ČEZ totiž nejenže odvádí vysoké daně ze zisku do státního rozpočtu, ale také velké peníze na dividendách.
