Slovensko nabízí skvělá vína, Evropa o tom zatím příliš neví
Slovenská vína sbírají ocenění na světových výstavách, přesto se o nich v zahraničí příliš neví. Slovenské sklípky přitom ukrývají zajímavé „poklady“, jen je třeba se za nimi vypravit.
„My jsme rodinná společnost. Založili ji moji rodiče. Můj otec je vinař i vinohradník, vyrábíme jen z vlastních hroznů, které pěstujeme v sobranecké oblasti. Je to asi 15 hektarů vinic,“ říká Veronika Regendová.
Sobrance, odkud pochází, leží kousek od ukrajinské hranice. Východoslovenská vinařská oblast patří k těm, které turisti často opomíjejí.
„Naše specialita je například cuvée rumín, to je cuvée tramínu červeného a rulandského šedého,“ popisuje Veronika Regendová.
Dalším tajným tipem na vinařskou exkurzi je odlehlá oblast kolem Velkého Krtíše. Nejkratší cesta tam nevede z Bratislavy, ale z Budapešti. Ján Domin se chlubí, že tam v roce 1989 vyrobil první bio víno v Československu. Od té doby se však slovenské vinice pořádně smrskly.
„Česko, tedy Morava měla tehdy 13 tisíc hektarů, Slovensko 33 tisíc hektarů. Dneska má Slovensko osm až deset tisíc a Morava a Česko mají 22 tisíc hektarů,“ říká Domin.
Slovensko proto zdaleka není co do produkce vína soběstačné a stovky tisíc hektolitrů musí dovážet z ciziny.
Odborníci se ovšem shodují, že kvalita slovenských vín roste. Bratislava nedávno hostila prestižní degustační soutěž Concours Mondial de Bruxelles a slovenská vína získala šestý nejvyšší počet medailí.
Podle jednoho z organizátorů soutěže Fredericka Galtiera však Slovensko pořád nemá pevné místo na vinařské mapě světa.
„Na to se tu vyrábí příliš málo vína a příliš málo se ho vyváží, takže si ho málokde v cizině koupíte. Nejlepší je prostě na Slovensko přijet a zdejší vína ochutnat,“ podotýká Galtier.
