Druhá květnová sobota patří fair trade. V Česku férové produkty nabízí většina řetězců
Sobota je Světovým dnem pro fair trade, tedy pro férový obchod. Slaví se každý rok druhou květnovou sobotu a upozorňuje na systém fair trade, který poskytuje zemědělcům z chudých zemí možnost uživit se vlastní prací za důstojných podmínek. Nabídka certifikovaných výrobků se už v Česku zdaleka netýká jen kávy, ale třeba i čokolád, banánů nebo řezaných květin.
Když se mele fairtradová káva, zní to úplně stejně, jako když se mele jiná káva. Rozdíl pocítí až pěstitel, který mohl díky systému fair trade pracovat v důstojných podmínkách a za kávu dostal spravedlivě zaplaceno.
„Fair trade není o kvalitě. Je to opravdu o tom, jakým způsobem jsou suroviny pěstované a jakým způsobem mají možnost lidé fungovat. Takže primárně je to sociální kritérium," vysvětluje Hana Chorváthová, výkonná ředitelka organizace Fairtrade Česko a Slovensko.
Do systému je nyní ve světě zapojeno zhruba 1 600 000 farmářů a pracovníků, díky čemuž mají zajištěnu minimální výkupní cenu nejen za kávu, ale například také za banány, kakao, cukr, bavlnu nebo řezané květiny.
„Řada lidí u nás si myslí, že třeba když si koupí květiny, tak to je někde z Holandska. Ono velmi často to vlastně jde jenom skrz holandskou burzu. Ale řada těch květin je pěstovaných buď ve východní Africe nebo někde ve Střední Americe. Zaprvé lidi nemají nějaké ochranné pomůcky, zároveň třeba pitná voda, které je tam velký nedostatek, tak velmi často se využívá na to, že se tím vlastně zalívají ty květiny," doplňuje Hana Chorváthová.
Certifikáty, které garantují dobré sociální podmínky nebo třeba šetrný přístup k životnímu prostředí, nedostávají jednotliví farmáři, ale pěstitelská družstva, ve kterých se pracovníci sdružují. Tato družstva dostávají kromě garance minimální výkupní ceny i sociální příplatek, který mohou investovat třeba do rozvoje infrastruktury nebo zdravotní péče.
Na co konkrétně příspěvky jdou, popsal už dříve jeden z členů družstva pěstitelů kakakových bobů Fortin Bley z Pobřeží Slonoviny: „Z těchto prémií také budujeme a opravujeme školy. Také je potřeba dávat těm dětem balíčky se školními pomůckami. Což děláme. A ještě něco, o čem možná nevíte. U nás se často stává, že dítě nemá rodný list. Ale pokud nemáte takový doklad, nemůžete jít do školy. Díky té prémii můžeme těmto dětem vystavit zpětné rodné listy, aby mohly jít do školy."
V Čechách zájem o fair trade neroste
Zatím poslední dostupné údaje o prodeji fairtradových výrobků v Česku za rok 2015 ukazují, že zájem o toto zboží příliš neroste. Loňský a letošní rok by ale mohly přinést změnu. Mimo jiné díky rozšíření sortimentu výrobků a jejich zastoupení ve více obchodních řetězcích. Jde například o Tesco, dm drogerie nebo Kaufland.
V jeho prodejnách vzrostla hodnota prodaných fairtradových výrobků v letech 2015 a 2016 meziročně více než dvojnásobně na zhruba 49 milionů korun. Letos se tržby podle odhadů firmy vyšplhají přibližně na 76 milionů.
„V současné době je to na některých vybraných produktech až čtvrtina, že o 25 procent může být dražší. Ale trend je takový, že se ty ceny fairtradových výrobků snižují," popisuje ceny fairtradových produktů Martina Bočanová, vedoucí nákupu vlastních značek Kauflandu.
Někteří ekonomové ale systém fair trade kritizují. Garantované výkupní ceny podle nich křiví trh a zemědělcům mimo systém ještě stěžují postavení. Základní myšlenka je však podle děkana Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze Jana Banouta správná.
„Kdekoliv nějakým způsobem garantujete ceny, tak principiálně křivíte rovné příležitosti, soutěž vlastně tržní, ekonomickou. Nicméně se obávám, že v principu se nedá nic jiného dělat, že myšlenka je opět postavena na dobrém základě. Nemyslím si, že se jedná o lepší kvalitu z hlediska například nutričního složení," říká Banout.
Podstata fair trade ale nespočívá v kvalitě, jak připomíná Banout, ale jde hlavně o důstojné postavení pěstitelů. Čeští spotřebitelé k němu zatím přispívají jen okrajově. V roce 2015 za fairtradové výrobky utratili kolem 200 milionů korun. Například v Německu ale činil ve stejném roce obrat za toto zboží zhruba 26 miliard korun, tedy 130krát více.
