Trump není nutně „lotr mexickej“

Ruské přísloví praví, že život se dá žít, jen když občas slavíme alespoň malé vítězství. Americký prezident si malé úspěchy dávkuje pravidelně, jeho kritici ovšem tvrdí, že jde o vítězství jen zdánlivá.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti procházejí kolem velké americké vlajky, která pokrývá část mexicko-americké hranice | Foto: Christian Torres | Zdroj: ČTK/AP

Svět očima Donalda Trumpa vypadá tak, že Spojené státy se kvůli neschopnosti svých prezidentů desítky let nestaraly o své skutečné zájmy. Teprve on vzal věci do svých rukou a náhle se situace obrátila. Týká se to obchodních vztahů s Čínou, Evropou nebo Kanadou, bezpečnostních vazeb s blízkovýchodními spojenci a v neposlední řadě také migrační otázky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Trump není nutně „lotr mexickej“

Ta se v případě USA týká téměř výhradně Mexika, s nímž mají Američané dlouhou a nepřehlednou pozemní hranici. Ročně jí překročí stovky tisíc ilegálních přistěhovalců, většinou z jižněji položených latinskoamerických zemí. Trump, jak známo, sliboval postavit zeď a nechat za ni zaplatit Mexiko.

Místo zdi

Toto předvolební heslo se ukázalo jako příliš zjednodušené, bariéry totiž částečně už stojí a jinde se postavit nedají. Teď se ale Trumpovi podařilo najít náhradní řešení, totiž přinutit Mexiko obchodním tlakem k různým ústupkům, zejména důslednějšímu střežení vlastní jižní hranice.

Mexická vláda totiž neměla velký problém s tím, když se přes její území pohybovali lidé mířící na sever, kde zmizeli a pak opět vynořili na opačné straně hranice.

Hrozba, že Spojené státy uvalí každý další měsíc o pět procent vyšší clo na mexický export do USA, měla podle Trumpa efekt, protože prý konečně přiměla laxní Mexičany k vlastní činnosti. Podle nově podepsané dohody bude mexická národní garda pomáhat po celém území při omezování pohybu migrantů, zejména však na hranici s Guatemalou a ostřeji zasahovat proti pašování lidí.

Imigrační dohoda s Mexikem má tajnou část, tvrdí Trump. Druhá strana to popírá

Číst článek

Pro Američany je důležitá informace, že se zvýší počty těch migrantů, kteří budou zadrženi a na rozhodnutí o azylu budou čekat v Mexiku. Na druhou stranu nebude Mexiko označeno za „bezpečnou třetí zemi“, což by znamenalo, že by muselo přijímat všechny zadržené migranty.

Proti dohodě se okamžitě ozvaly různé kritické hlasy. Například že rozkolísáním mexické ekonomiky uplatněním vyšších cel by Trump jen zhoršil tamní situaci. Nebo že mexické kroky, jako je nasazení národní gardy, se už stejně uplatňují a nesouvisejí s americkým nátlakem. Případně, že Trump vidí situaci zjednodušeně a nechápe složitost konkrétních podmínek, takže například zatlačuje migranty do ilegality a do rukou pašeráckých sítí.

Jiná kritika poukazuje na to, že jde o typickou Trumpovu politiku krátkodobých efektů, tedy dosažení nějakého dojmu, který lze předložit veřejnosti jako dobře viditelný úspěch, aniž by pěstoval partnerské dlouhodobé vazby, které jsou z mnohaleté perspektivy důležité. Místo partnerů tak prý Trump pěstuje rivaly a nedůvěru.

Kdo je vinen

V samotném Mexiku je vláda kritizována za to, že její ústupky jsou příliš velké a že se Mexiko dostalo do nedůstojné závislosti na Washingtonu – teď prý budou dělat hraniční policii pro Ameriku. Představitelé mexické vlády naopak tvrdí, že dohoda je pro Mexiko výhodná, protože Američané v mnoha požadavcích nakonec ustoupili.

Americká cla na mexické zboží se ruší. Země dosáhly dohody ohledně migrace

Číst článek

Trumpova Amerika skutečně dělá sporné kroky, například omezuje výuku a právní pomoc pro nedospělé migranty, aby ukázala tvrdý přístup. Jenže tím může zhoršit jejich pozdější začlenění do společnosti. Dohoda také vůbec nezmiňuje obnovu americké pomoci státům, jako je Guatemala, Honduras a Salvador, kterou dal Trump nedávno zastavit.

Jenže věc je možné vidět také jinak. Kritizovat Trumpa, že „neřeší podstatu problému“, neukazuje situaci v reálných proporcích. Lidé utíkají ze Střední a Jižní Ameriky do Spojených států, protože na jihu nezvládli budování ekonomiky a důležitých institucí, zatímco na severu – v USA a Kanadě – ano.

Těžko tedy stavět amerického prezidenta, ať je jím kdokoli, do úlohy hlavního viníka současné situace. Řešení mají v rukou hlavně země, jejichž obyvatelé utíkají do „zlé“ Ameriky.

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme