Bloomberg a média versus prezidentská kandidatura

Přidal se k řadě demokraticky smýšlejících Američanů, jako je například herec Robert Redford, kteří vyčítají Donaldu Trumpovi jeho politiku. Ten nedávno prohlásil: „Čelíme krizi, o níž jsem si nikdy nemyslel, že ji v životě někdy poznám. Tento jediný muž ohrozil hodnoty, jakými jsou svoboda tisku, svoboda slova, úcta k pravdě a vláda práva.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michael Bloomberg

Michael Bloomberg | Foto: Rick Scuteri | Zdroj: ČTK/AP

Přesvědčení jemu podobných lze za současné situace, která vládne v USA, pochopit, ale i Bloomberg má problém: vlastní jedno z největších mediálních impérií na světě. Střet zájmů musel řešit už v roce 2001, kdy se stal starostou New Yorku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Bloomberg a média vs. prezidentská kandidatura

Koncern, který budoval od roku 1981, totiž dohromady zaměstnává 19 tisíc lidí ve 120 zemích. Situaci vyřešil jednoduše: vzdal se ve společnosti Bloomberg LP všech rozhodovacích pravomocí, kromě rozhodnutí o prodeji.

Když poprvé padla zmínka o tom, jak by se Bloomberg zachoval, kdyby se skutečně rozhodl kandidovat, prohlásil: „Společnost Bloomberg News, která zaměstnává asi 2 700 novinářů, by šla buď do slepého fondu, nebo bych ji prodal.“ Připomeňme, že do jeho aktivit spadá ještě televize, rádio a týdeník Bloomberg Businessweek.

Původní majitel nesmí mít s fondem nic společného

V angličtině se svěřenskému fondu říká blind trust a je to právní nástroj využívaný v situacích, kdy je třeba, aby klient neměl nad majetkem žádnou kontrolu, ani o něm neměl žádné informace. Klient dokonce ani neví, jakým způsobem je jeho majetek spravován.

Třetí strana má nad majetkem ve slepém trustu plnou kontrolou a klientovi ani nesděluje, jak s ním konkrétně nakládá, tedy co bylo v rámci struktury nakoupeno či prodáno.

A k prodeji řekl Blooomberg, jak ho cituje Der Spiegel, toto: „Kdyby bylo možné společnost prodat, udělal bych to. Stejně jednoho dne člověk zemře, tak proč se toho nezbavit dřív.“ Hovořil o tom, že by prodal 90 % všech svých aktivit.

Takové vyjádření samozřejmě všichni chápali a respektovali. Jenže v okamžiku, kdy se rozhodl, že bude skutečně kandidovat, se k tomuto výroku už nehlásí a šéf jeho agentury John Micklethwait prohlásil, že v době kampaně „budeme psát, kdo vyhrává a kdo prohrává. Budeme se dívat na politické programy a jejich dopady. Budeme dělat průzkumy, budeme dělat rozhovory s kandidáty. A vždy bude uvedeno, že majitel agentury je jedním z kandidátů.“

Zároveň se ale vedení rozhodlo, že v kampani se nebude zabývat investigativní žurnalistikou vůči všem kandidátům. Jinými slovy, když nebudou pátrat po minulosti a obchodních zájmech svého majitele, nebudou pátrat vůbec s výjimkou Donalda Trumpa.

A tady začíná zásadní problém, který můžeme chápat: Bloomberg se nechce zbavit svého impéria, když neví, jestli vůbec projde v primárkách, a převod do svěřeneckého fondu se mu zdá složitý. Myslí si, že by to nezvládl v tak krátké době. Definitivní rozhodnutí odkládá.

Tato situace ho ale v soupeření s Donaldem Trumpem i s ostatními médii zásadně oslabuje a zároveň nám v České republice ukazuje, jak jinak je vnímán nejen střet zájmů ve vrcholné politice, ale i fungování svěřenských či slepých fondů v euroatlantické civilizaci. Původní majitel nesmí mít s fondem nic společného, nemůže tam sedět jeho žena, jeho právníci či bývalí zaměstnanci a nesmí z toho mít žádný benefit.

Autor je publicista.

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme