Podívanou na to, jak se vlády evropských států sice kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu shodnou na údajně těch nejtvrdších ekonomických sankcích, ale zároveň dál plní Putinovu pokladnu miliardami za ropu a plyn, si kremelský vládce musí přímo vychutnávat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lída Rakušanová: Putinova plynová past

A občas i ukázat, kdo je tady pánem. Například tím, že Polsku a Bulharsku z ničeho nic pod chatrnou záminkou zavře plyn.

Jak dokonale Putinovi jeho pečlivě promyšlený plán vychází, se dá nejlépe demonstrovat na příkladu Německa, nejsilnější ekonomiky v Evropě. Tou se Německo stalo především díky koncernům, kterým ovšem politici, jak se teď ukazuje, nejen že nechali volnou ruku, ale ve vztazích k Rusku jim i po anexi Krymu dělali diplomatickou stafáž.

Snad nejkřiklavější je příklad chemického koncernu BASF, který nejen že se v 90. letech spojil s Gaspromem a výměnou za technologii od něj dostával levně ruský plyn, který pak v Evropě s velkým ziskem prodával, ale ještě v roce 2015, tedy po anexi Krymu, prodal jedné z dceřiných firem Gaspromu největší německý zásobník na zemní plyn.

Loni v létě se německá média pozastavovala nad tím, že je v tomto dolnosaském zásobníku s kapacitou přes čtyři miliardy kubických metrů nápadně prázdno. Dnes v něm není prakticky nic.

Embargo na ruský plyn?

A němečtí politici s křížkem po funuse prosazují, aby byly zásobníky na plyn zařazeny do „kritické infrastruktury“ a tudíž spadaly pod státní kontrolu.

Z celé Evropy je Německo dnes nejvíc závislé na ruském plynu. A jsou to koncerny, kdo prorokuje německé ekonomice zmar a zkázu, pokud by vláda vyhlásila na ruský plyn embargo.

Řada ekonomů je naopak přesvědčena, že by to německé hospodářství přežilo. A že by za to zaplatilo až tři procenta hrubého domácího produktu a muselo by se připravit se na 300 až 400 tisíc nezaměstnaných.

Stefan Wolf, prezident svazu zaměstnavatelů ve strojírenství tvrdí, že nezaměstnaných by byl milion a ztráta HDP by byla pěti až šestiprocentní.

K tomu zbývá jen dodat, že nezaměstnanost dosahovala v Německu loni necelé 2,8 milionu lidí. Ale největší nezaměstnanost v novodobé historii zažilo Německo v roce 2005, kdy nezaměstnaných bylo skoro pět milionů.

Převzato z Plusu

I kdyby měl tedy pravdu šéf svazu zaměstnavatelů, bylo by v případě embarga na ruský zemní plyn nezaměstnaných v Německu pořád ještě o dobrý milion míň než jich bylo před 17 lety. A k ekonomické apokalypse se tenkrát rozhodně neschylovalo. Jen zisky koncernů byly nižší.

Zda se Leninova věštba o provaze a pověšených kapitalistech naplní, mají teď v rukou evropští – a hlavně němečtí – politici. Rozhodnou o tom, jestli nás i nadále bude mít Putin v hrsti.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít