Nebude snadné ještě zpřesnit nové programy, aby opravdu děti učily využívat znalostí v praktickém životě, rozvíjely čtenářskou, pisatelskou a matematickou gramotnost. Ale zvládnout se to dá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Při zavádění nového učiva nejde o angličtinu nebo chemii, ale o důvěru

Bohužel přenést to vše správné a moderní k dětem je problém aktuálně neřešitelný. Jde o velký praktický úkol: přesvědčit 150 tisíc učitelek a učitelů v takřka deseti tisících mateřských a základních školách, aby změnili obsah i způsob učení. Ministerstvo přitom ještě ani nezveřejnilo podrobný implementační plán.

Jen formální akt?

Ale především – ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN), celému ministerstvu i vládě chybí úplně základní důvěryhodnost pro tak složitou operaci.

Asociace ředitelů základních škol upozorňuje, že „revize vzdělávání kvůli špatné komunikaci a propagaci ze strany ministerstva už téměř nikoho nezajímá a na mnohých školách skončí pouze jako formální akt“. Lidé ve sborovnách – jistě ne všude – jsou ostražití a nevěří, že jim někdo poskytne nezbytnou profesionální a dlouhodobou podporu.

Nejde se jim divit, stačí si jen připomenout, co všechno jim naslibovali a nesplnili ministři školství a vláda Petra Fialy, která si přitom vzdělávání vytkla za jednu z priorit. Teď, když by stát potřeboval nejvíc podporu a vstřícnost škol, jen sklidí, co svým přístupem připravil.

Nedaří se a už nepodaří splnit slib, že Česko bude vynakládat na vzdělávání v poměru k HDP stejně jako v průměru vyspělé země. Dluh je ve vyšších desítkách miliard korun.

Nepovedlo se ani to zvýšení platů 

Brzy po nástupu kabinet vyhodil ze svého programového prohlášení slib, že garantuje platy na úrovni 130 procent průměrné mzdy všem pedagogickým pracovníkům – zůstali jen učitelé, vypadly desítky tisíc asistentů, psychologů a speciálních pedagogů a dalších pro školy důležitých profesí. Ani učitelé přitom nedostávají 130 procent...

Stejně smutný je příběh s placením nepedagogických pracovníků. V listopadu 2023 kvůli nim stávkovaly tři čtvrtiny škol. V rozpočtu na kuchařky, školníky a uklízečky chyběly miliardy, což stát nakonec zčásti vyřešil, aby se mu problém vlastní vinou za rok vrátil v bledě modrém.

Vláda plánuje převést jejich financování na zřizovatele – tedy obce kraje, ale stále nezajistila ani financování, ani podrobný popis přechodu.

Nejsou slibované peníze na výstavbu a rekonstrukce škol, neplní se všemi v oboru respektovaná Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+, která vznikla za ministra Roberta Plagy (ANO), ale Fialova vláda se k ní správně přihlásila. A tak dál.

Poslední velká změna vzdělávacích programů před 20 lety přinesla školám velkou svobodu, kterou už tehdy mnohé využily k proměně výuky od memorování k poznání. Ale většinu z nich minula, změnilo se málo nebo nic, protože tehdy ministerstvo Petry Buzkové poslalo metodické materiály a tím to skončilo.

Takže se moderní výuka pro 21. století zavádí nikoli na jeho začátku, ale ve čtvrtině a s nevalnou šancí na úspěch. Je to nefér vůči milionům mladých lidí.

Autor je šéfredaktor deníku Právo

Petr Šabata Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít