Světoznámý akrobat Dimitri: Chtěl jsem být nezávislý, proto dělám vlastní cirkus
Spolupracoval s nejznámějšími soubory světa, teď vystupuje nejraději sám. Na laně překonává obrovské výšky. Světoznámý švýcarský akrobat David Dimitri říká, že pokud si je člověk jistý tím, co dělá, strach necítí. Obavy ale přicházejí s novými situacemi. V rozhovoru pro Radiožurnál přiznává, že se sice lekne máločeho, občas ho ale doběhne strach při bouřce. Dimitri přijel do Prahy na festival Arena, který organizují bratři Petr a Matěj Formanovi.
David Dimitri a cirkusový člověk, je to jedna a tatáž postava?
Je to tak. Muž a cirkus v jednom, to jsem já. Jako umělec jsem s touhle značkou procestoval celý svět. Umělec, který získal svobodu. Dělám si vlastní cirkus, chtěl jsem být nezávislý. Experimentuji s novými formami a způsoby, jak se ukázat publiku. Takže jsem se stal tím, čím jsem.
Světoznámý akrobat Dimtri: Chtěl jsem být nezávislý, proto si dělám vlastní cirkus. Rozhovor natáčela Kateřina Svátková
Pracoval jste s obrovskými soubory, jako je třeba kanadský Cirque du Soleil, který je slavný úplně všude. Pracujete sám i kvůli tomu, že vás velké soubory moc svazovaly?
Přesně tak. Tyhle velké cirkusy si můžete představit jako hřiště, okolo kterého je plot. Přes něj se nedostanete. Staví ho choreografové a režiséři, kteří mají přesná očekávání. Chybí mi tam možnost se trochu uvolnit.
Do toho kolotoče se dostanete s konkrétním číslem, vlastní technikou. A dokud máte smlouvu, musíte šlapat jako hodinky. Beze změn, bez invence. Když jsem sám, tak si můžu vymýšlet i během jednotlivých představení, trochu si to celé přeskládat. Každý den si můžu dělat, co chci, a nikoho nemusím žádat o povolení.
Dívala jsem se na vaši pozvánku sem na Arenu na facebooku. Vznášíte se tam patnáct metrů nad zemí, výšky jsou vaší specialitou. Stává se vám ještě, že cítíte závrať?
S výškami to máte jako s čímkoli jiným. Nejsem odborník na psychologii, ale myslím si, že ve chvíli, kdy jste si jistá tím, co děláte, tak strach necítíte. Jenže pak může přijít situace, se kterou nemáte zkušenost. Jste na nové cestě, na neznámé půdě. Pak můžou přijít obavy. Leknu se máločeho, ale je pravda, že když přijde bouřka, kterou nečekám, a nic takového jsem předtím nezažil, tak mě strach taky doběhne.
Nový cirkus je v posledních letech hodně populární, i tady v Česku máme spoustu festivalů. Jak se vám to tady líbí? Co od pobytu v Praze očekáváte?
Když někam přijedu hrát, tak se pochopitelně nejvíc ze všeho soustředím na vlastní vystoupení, na svoje tělo. Nejdůležitější je, aby umělecky dopadlo všechno dobře.
Festival Arena 2018
Festival Arena organizují na smíchovské náplavce bratři Petr a Matěj Formanovi. Přehlídka divadla, nového cirkusu, hudby a vizuální tvorby potrvá do 24. června. Festival ve čtvrtek zahájili 55letý akrobat David Dimitri, který do Prahy přivezl představení L'homme Cirque, a artista Boris Gibé přijel s představením L'Absolu.
Zůstávám tady deset dnů. Když se po těch prvních představení všechno trochu usadí, strašně rád se dostávám do každodenní atmosféry. Baví mě poznávat místní lidi, jak se chovají, co jim třeba chutná. Zjišťuji tak, jak funguje infrastruktura, co je na té konkrétní zemi zvláštního. Tohle objevování mě docela fascinuje.
Festival Arena jste otevřel s další hvězdou světového nového cirkusu Borisem Gibém. Začínali jste ve stejnou hodinu. Neštve vás to trochu, že jste si vlastně konkurovali? Cítíte rivalitu?
Ne, tak to vůbec. V našem oboru konkurence jako taková neexistuje. Po světě jsou různé festivaly, třeba v Monte Carlu, kde se soutěží o ceny. Přiznám se, že nejsem úplně soutěživý typ, a tenhle koncept mi moc nevyhovuje.
Tady je to opravdu moc fajn. Najdete tu prostor, kde si může každý návštěvník objevovat, na co má chuť. Ať už je to cirkus samotný, nebo hudba či divadlo. Vnímám to tak, že tenhle prostor dotvářím, vnáším jiné barvy. Mám rád akce, které probouzejí zvědavost, a v každé zemi je to jinak, mám pocit, že tady mají lidé co objevovat. Bratři Formanové tady podle mě vymysleli výborný festival.