Kvalitní obsah pro náročného posluchače. Stanice Vltava slaví půlstoletí svého vysíllání
Dne 4. září 1972 v 8.55 středoevropského času zahájila v pásmu VKV své vysílání nová rozhlasová stanice Vltava. Uvozuje ho dobře rozpoznatelná znělka – motiv Smetanovy Vltavy. Po krátkém projevu vedoucího redaktora Václava Honse tak symfonická báseň v podání české filharmonie řízené Karlem Ančerlem otevřela novou kapitolu rozhlasové historie.
Rozhlasová stanice se rodí do nelehkých normalizačních let sedmdesátých. Některé kritické hlasy rády upozorňují na smutně ironickou paralelu jména nové stanice k nechvalně proslulému pookupačnímu východoněmeckému vysílači Fltava.
Vltava a její sesterská slovenská obdoba Devín mají však své kořeny ještě ve svobodných letech šedesátých, ve stanici Československo II vysílající už od půlky 60. let kvalitní obsah pro náročného posluchače.
Co vše má tedy letos jubilující Vltava v rodokmenu? To je klíčová otázka pětidílného rozhlasového seriálu, který se věnuje padesátileté historii stanice a jejím klíčovým historickým počinům, milníkům a osobnostem. Jeho jednotlivé díly najdete v boxíku.
Je to nejen dlouhověkost nebo ambice přinášet kulturu, kultivovat a vzdělávat, které neopouštěl rozhlas ani v nelehkých letech po srpnu 68, ale také experimentování a inovace. Ve své době revoluční rozhlasové projekty přinášely na Vltavu stereofonii a západní, jinde zapovězenou hudbu a moderní dokumentárně-publicistické formy. Řeč je o legendárních pořadech 3x60, a to stereo, Větrník nebo Dveře dokořán, které v 80. letech patřily k nejposlouchanějším rozhlasovým pořadům vůbec.
I ty připomíná pětidílný seriál, stejně jako novou polistopadovou kapitolu historie stanice a některé její dosud živé programové projekty, jako je například pořad Mozaika.
Předzvěstí letošního významného výročí Vltavy byla i řada změn, které se týkaly jejího fungování a podoby vysílání. Staniční studia v rozhlasovém komplexu na pražských Vinohradech se v roce 2021 dočkala kompletní rekonstrukce.
Návrh moderního, multimediálního zázemí jak pro vysílání, tak pro streamování rozhovorů či koncertů vytvořila oceňovaná architektka Marcela Steinbachová z ateliéru Skupina. Během rekonstrukce byla vylepšena prostorová akustika, a původní studio z roku 2000 tak dostalo vyhovující technickou i estetickou podobu.
Dvě stěny podložené LED páskami nabízejí velkoplošné podsvícení, čímž vzniká rozsáhlá plocha, pro kterou lze naprogramovat mnoho světelných motivů – statických i dynamických, jednobarevných nebo vícebarevných, či s volitelnou grafikou. Nově nainstalované full HD kamery nabízejí kvalitnější obraz při pohledu do studia, který Český rozhlas nabízí coby nadstavbu k poslechu.
Od roku 2020 má pak Vltava novou zvukovou grafiku. Jejím autorem je hudebník Tomáš Dvořák alias Floex. „Hledali jsme svěží zvuk, který bude znít aktuálně a přitom bude ladit k zaměření Vltavy,“ popsala šéfredaktorka Jaroslava Haladová.
„Tomáš Dvořák skvěle pracuje s náladou a emocemi. Navíc sám před lety na Vltavě uváděl vlastní pořad a vybíral hudbu, takže naše vysílání zná a má k němu vztah,“ dodává.
Hlavní znělku, která už tradičně vychází z motivu Smetanovy Vltavy, doplňuje série hudebních úvodů navázaných k jednotlivým typům pořadů. Svou vlastní krátkou úvodní skladbičku budou mít pořady vážnohudební, jiný motiv uvede publicistiku, další mluvené slovo. Novým znělkám propůjčili své hlasy herci Jana Plodková a Václav Neužil.
