VIDEO: Podívejte se, jak šel Transgas za devět měsíců k zemi. Novou budovu čekají změny, přibudou byty

Devět měsíců trvalo dělníkům, než Transgas na pražských Vinohradech postupně rozebrali. Celou demolici nyní ukazuje zrychlené video, které zveřejnil Český rozhlas. Firma HB Reavis se na podzim nakonec rozhodla, že pozemky po zbořené brutalistní stavbě neprodá. Zároveň zadala architektovi Jakubu Ciglerovi, aby návrh nové budovy přepracoval. Přibudou podle něj byty, z architektonického pohledu se ale nic nezmění, uvedl pro iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budovy Transgasu na pražských Vinohradech, které stát odmítl památkově chránit, již nic nepřipomíná. Demolice brutalistní stavby, kterou ukazuje zrychlené video Českého rozhlasu, skončila na přelomu roku.

„Do nového roku jsme vstoupili s ukončením demoličních prací. Pozemek jsme na nezbytně nutnou dobu zakonzervovali a pokračujeme v interních diskusích o budoucí podobě místa,“ upřesňuje pro iROZHLAS.cz Jakub Verner, mluvčí developerské firmy HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka.

Z prodeje sešlo

Firma v únoru oznámila, že plánuje Transgas nebo už prázdný pozemek prodat. O komplex dříve projevilo zájem i hlavní město, které chtělo budovy zachovat a přestěhovat do nich až 500 magistrátních úředníků.

OBRAZEM: Podívejte se, jak se bourá dominanta Transgasu. Ze známého kvádru pomalu mizí žulové kostky

Číst článek

Zástupci majitele a metropole se ale nedohodli na ceně. A na ceně se HB Reavis nedohodl ani s ostatními zájemci, pozemky si proto na podzim rozhodl ponechat.

„Když jsme v únoru oznamovali, že se stahujeme z pražského realitního trhu, měli jsme tři projekty: Merkuria, Radlická a Transgas. Merkurii a Radlickou jsme prodali a v případě Transgasu jsme se nedohodli na našich představách a představách investorů, kteří to chtěli tehdy koupit,“ popsal již na podzim Verner.

„Rozhodli jsme se, že to nepotřebujeme nutně prodat, a pokračujeme s vlastním projektem,“ dodal s tím, že roli podle něj hrála také atraktivita pozemku v centru.

Ciglerův projekt číslo dva

Na místě domů ze sedmdesátých let mělo podle původního plánu vyrůst administrativní centrum z pera architekta Jakuba Ciglera, který počítal s kancelářskými a komerčními prostory.

Pražští památkáři odmítají Máj s proskleným průčelím. ‚Je to jen pracovní verze,‘ ujišťuje developer

Číst článek

Cigler ale musí projekt na přání developerské firmy přepracovat. Nově by měl zahrnovat více bytových prostor.

„Povolování původního projektu trvalo osm let, za tu dobu se některé věci daly vylepšit, tak jsme si řekli: vezmeme to znovu na rýsovací prkno,“ uvedl již dříve Verner. „Požádali jsme architektonické studio Jakuba Ciglera o jeho aktualizaci a zahrnutí bytů do projektu. Aktuálně probíhají interní diskuse nad budoucí koncepcí projektu,“ dodal nyní mluvčí firmy HB Reavis.

A jak se budova změní? „Objekty v ulici Římské budou bytové a do Vinohradské ulice ponecháváme administrativní náplň,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz Cigler.

Přízemní část budovy pak bude podle něj patřit i obchodům a restauracím. „Z architektonického hlediska ponecháváme návrh v podstatě v původní podobě,“ doplnil.

Kdy by se mohlo začít stavět, není podle Vernera ani architekta Ciglera kvůli potřebným povolením možné odhadnout. „Vzhledem k současné práci na konceptu nás v následujícím kroku čeká podání žádosti o územní rozhodnutí,“ upřesnil mluvčí developerské firmy.

Tuctový projekt?

Předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková, která dlouhodobě bojovala za zachování Transgasu, označila původní Ciglerův návrh za tuctový. „Původní návrh architekta Ciglera jsme kritizovali, protože nám připadal tuctový, podobný jiným jeho realizacím v Praze,“ popisuje.

A doufá, že nový projekt bude architektonicky nápaditější. „Určitě přivítáme, bude-li tam architektura, která se nám bude zdát originálnější či zajímavější,“ dodává s tím, že zahrnutí bytů do projektů samozřejmě vítá.

„Myslím, že v kontextu blokové zástavby Vinohrad, tvořené bytovými a kancelářskými budovami, je správné doplnit tuto jizvu po Transgasu návrhem, který navazuje na své okolí kvalitní, ale neokázalou formou,“ reaguje architekt Cigler, mezi jehož pražské projekty patří například komplexy Quadrio na Národní třídě nebo Florentinum u Florence.

Transgas nemá obdobu, mohl se revitalizovat, říká architekt Aulický. Bourání ‚mezníků‘ má za chybu

Číst článek

Cigler je podle jednoho z původních autorů Transgasu Václava Aulického zkušený architekt, jehož některé stavby se mu líbí. Práci na novém projektu ale nebude mít jednoduchou, musí totiž splnit určité zadání, domnívá se.

„Transgas byl podle řady příznivců demolice kontroverzní vůči blokové zástavbě Vinohrad. A pokud tam má být něco, co má i podle úřadů zapadat do nenápadné blokové vinohradské zástavby nevymykající se danému místu, tak s tím Jakub Cigler nic neudělá. Bude tam muset udělat blokovou zástavbu, která může mít třeba jistou nápaditost ve fasádách typu Quadria, ale to je všechno,“ upozorňuje.

Na místě Transgasu tak podle něj nemůže vzniknout žádná unikátní stavba, bude tam stát budova podobná těm, kterých je v Praze mnoho. „Myslím, že to bude velice nutný kompromis, jak to udělat, aby to bylo nenápadné, nikoho to neuráželo a někteří neříkali, že to tam nepatří jako o Transgasu,“ dodává Aulický.

Cigler ale na tom, že jeho stavba zapadne do blokové zástavby Vinohrad, nevidí nic špatného. Proč by měla být kancelářská budova nebo bytový dům něčím, co na sebe strhává neadekvátní pozornost? Pozornost patří muzeím, knihovnám, filharmoniím a divadlům. To jsou stavby, které mají ve městě plnit monumentální roli,“ upozorňuje.

A od svého projektu si hodně slibuje. „Bude to velká změna k lepšímu nejenom pro toho, kdo v nových objektech bude bydlet nebo pracovat, ale pro každého, kdo touto částí města bude procházet,“ uzavírá Cigler.

O Transgasu

Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí kousek od Václavského náměstí, pod budovou Českého rozhlasu. Je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Záměr bourat soubor objektů vyvolal debaty o architektuře z doby socialismu, jež má své zastánce i kritiky.

Ochránit soubor budov před demolicí se pokusil Klub za starou Prahu, který navrhl ministerstvu kultury, aby je prohlásilo za památku. Pražské pracoviště Národního památkového ústavu prohlášení nedoporučilo a uvedlo, že „areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerstvo pak domy za památky neprohlásilo.

Zastánci budovy ji hodnotí jako ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu a postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

Anna Kottová, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme