Temnou minulost přenáší na plátna, malování je pro něj terapií. Joe Machine vystavuje v Praze
Nejdřív to byli námořníci a prostitutky. Teď se zajímá o starobylé mýty, psychologii a Starý zákon. Joe Machine je britským výtvarníkem, který viděl za svůj život spoustu nehezkých věcí. Díky silné osobní zkušenosti, kdy se potýkal s chudobou i kriminalitou, ale začal dělat umění. V obrazech ukazuje jen to, co sám zažil a někdy cítil. V pražském domě Černá labuť můžou nyní návštěvníci vidět průřez jeho tvorbou.
„Líbí se mi, jak je narativní, jaký je tam smysl pro detail. Já jsem měla teď možnost s panem Joem trochu pobavit a líbilo se mi třeba, jak vypráví, že k němu nějaký motiv přijde ve snu a on ho zařadí přímo do práce, aniž by se zaobíral tím, jaký to má vlastně význam,“ říká o Britově tvorbě česká výtvarnice Míla Fürstová, která na ostrovech žije.
Na výstavu nazvanou From the Gutter to the Skies, tedy „Ze stoky ke hvězdám", zvládla zajít během návštěvy Prahy.
Název vystihuje životní cestu Joea Machina, který je podle svých vlastních slov v současnosti se svým životem naprosto spokojený.
„Pro někoho s mou historií, kdy jsem býval kriminálníkem, pocházím z chudé dělnické rodiny, je tohle dosahování hvězd. Jdu si svou cestou a myslím, že jsem měl hodně štěstí, že se mi dostalo v mnoha ohledech požehnání. Takže jsem tam, kde chci být. Kam směřuju, nemám tušení,“ popisuje Machine Radiožurnálu.
Říká, že cokoliv se člověku v životě stane, může to změnit. On si tím prošel. Malování používá jako určitý způsob terapie. A věří, že to rozpoznají i ostatní.
„Někteří se dívají jenom na zločiny a násilí - to je namalováno přímo z mého života. Pokud je na obraze nějaké černé pozadí, pak je to jenom to, co jsem skutečně viděl nebo zažil a cítil. Jsou tedy hodně specifické, ale všechno je upřímné. Tím, jaké věci přenáším na plátno, jenom pracuju se svým strachem. To je můj způsob, jak se s ním vypořádat. Stávám se tak dospělejším."
Joe Machine má pět dětí, poslední rok žije s rodinou na jihozápadě Velké Británie. Mládí ale prožil na východ od Londýna. Město Chatham a jeho okolí mu dalo silnou životní lekci, stejně jako i dalším umělcům.
„Je to velmi zvláštní oblast, protože je to antické místo, lidé tam žijí už desítky tisíc let, od starší doby kamenné. Je tam cítit specifický duch doby. Myslím, že tamní lidé, kteří začali dělat umění, pocházejí většinou z dělnické třídy. Malbu a další formy umění používají pro vyjádření nálady toho místa, které je velmi chudá a depresivní. A časem to vyvolalo jednu z nejpopulárnějších forem umění na světě.
Hnutí stuckismus, které Joe Machine na konci devadesátých let spoluzakládal, se rozrostlo do více než 50 zemí světa. Svě zástupce má i v Česku. Machine ale zůstává jednou z nejvýraznějších postav.
„Velmi intenzivně malbu používá jako vlastní terapii svého divokého mládí, takže jsou jeho malby velmi naturalistické. To je jeden z příběhů těch maleb. Druhé vrstva jsou náboženské motivy, to je třeba zas opozit těm ostřejším obrazům,“ popisuje ředitel Galerie Černá labuť Ondřej Škarka.
Obě dvě polohy můžou porovnat návštěvníci galerie až do 29. října.
