Originální videojournal: Nezávislé zpravodajství z normalizace
Česká televize dnes večer na svém zpravodajském kanálu uvádí první díl série Originální videojournal. Jeho autoři se pokoušeli mapovat společenské a kulturní dění v socialistickém Československu. Jednotlivé díly složené z autentických záběrů budou spojeny jak tematicky, tak jednou významnou osobností. Diváci je uvidí každý všední den od půl deváté večer až do 12 srpna.
Videojournal patřil mezi důležité projevy paralelní kultury, jež se výrazně podílela na pádu komunismu v Československu. Vznikal v centru dění, tvořil jistý průsečík hudebního undergroundu, psaného samizdatu a politického disentu kolem Charty 77. V jednotlivých pořadech vystupovali nezávislí umělci, vědci, filozofové i novináři.
„Dodnes, když se člověk koukne na ty díly, tak žasne nad tím, jak skupina nadšenců byla schopna za minimálních prostředků a za poměrně velkého nebezpečí ze strany represivního režimu vytvořit materiály, které jsou dodnes velmi živé a dodnes nám něco říkají,“ osvětluje historik Adam Hradílek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Videojournal jeho tvůrci natáčeli na amatérské videokamery.
„S technikou byly problémy. Nebyly k dostání kazety, posílali nám je z venku. Kamer bylo málo. Navíc jsme se o ně báli. Když jste točili nějaké demonstrace, bylo to velmi rizikové,“ vzpomíná jeden z kameramanů Přemysl Fialka.
A práce kameramana obnášela i předvídat kroky státní bezpečnosti. „Když měl Tomáš Dvořák a Hana Marvanová soud, tak návštěvníci soudu je přišli podpořit, vylezli ven do parku. Já jsem to natáčel, všude kolem estébáci. Všiml jsem si, že se domlouvají, ukazují na mě. Byl tam jeden kamarád s dítětem v kočárku, řekl jsem mu - hele, jdou po mě. Šoupl jsem mu kameru pod peřinku. Estébáci za chvilku přiběhli - otevřete tašku. A tam nic,“ líčí Fialka, jak dobrodružné mohlo natáčení být.
Videožurnálové zpravodajství přitahovalo pozornost, kazety se spontánně rozmnožovaly, existovalo jich i několik desítek kopií. Do konce roku 1989 se podařilo vytvořit celkem sedm pravidelných čísel, devět zvláštních vydání z revolučních událostí a dva monotématické pořady.
