Plastici oslaví 45 let existence koncertem v pražské Akropoli

The Plastic People of the Universe se sešli poprvé právě před 45 lety a patřili k nejzajímavějším kapelám československého undergroundu. Když proti nim pak zasáhly komunistické úřady, daly podnět ke vzniku Charty 77. Večer si nejen tyto doby připomenou Plastici na koncertu v pražské Akropoli.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

The Plastic People of the Universe ve zkušebně v Holešovicích (rok 1972)

The Plastic People of the Universe ve zkušebně v Holešovicích (rok 1972) | Foto: Oficiální stránky The Plastic People of the Universe

„Bude to půl napůl starší věci a novější věci, aby to bylo zajímavé, dostatečně úderné, aby to nebylo úplně hloupé,“ říká saxofonista kapely Vratislav Brabenec.

„Kdyby bylo na mně, asi bych vůbec neslavil, zahrál bych normální koncert, kde by se to oznámilo. Ale tohle je zase dobrá příležitost, protože v tom akráči, jak se tady říká, jsme vlastně začínali. Po devadesátém sedmém byl ten comeback, měli jsme tam třeba čtyři koncerty za sebou,“ vzpomíná Brabenec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Martina Křížka se saxofonistou Vratislavem Brabencem o koncertě k 45. výročí založení kapely The Plastic People of the Universe

„Ale to už je dávno pryč. Spousta lidí se na tom napakovalo, jen my jsme to oddřeli,“ stěžuje si trochu saxofonista. Duch kapely se prý za léta její existence příliš nezměnil a smysl má jejich hudba stále.

„Hezky se k tomuto vyjádřil jednou Jirous, když se ho ptali, jestli v současné době má význam underground. Jirous na to hezky odpověděl: Já si myslím, že v současné době ten underground má ještě větší význam, než měl tehdy. Což je tedy proti konzumní společnosti i otupělosti, stupiditě, lhostejnosti, která skutečně v současné době panuje,“ domnívá se Vratislav Brabenec.

Pašijové hry v Havlově stodole

Jako velice silný moment v historii skupiny Brabenec vnímá odehrání alba Pašijové hry velikonoční ve stodole Václava Havla v období normalizace.

„To byl takový Mejlův skladatelský vrchol, kdy skutečně experimentoval se zvuky a s našimi nervy. Když jsme to začali hrát, vždycky jsme se ve zkušebně váleli smíchy a říkali jsme, že toto snad není možné. Pak jsme zjistili, že z toho najednou vylézá takový mlýn muziky, že se tam přetínaly melodie a rytmy, to bylo veliké vzrůšo,“ říká Brabenec.

Označení underground je podle saxofonisty kapely The Plastic People of the Universe Vratislava Brabence dnes spíše nálepkou, ale stále jde především o snahu vyjádřit se pomocí rokenrolu.

Martin Křížek, Jana Vondráčková, David Bernardy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme