70 let od popravy Isaaka Babela

Před sedmdesáti lety, 17. března 1941, byl v moskevské věznici Butyrka stalinským režimem popraven spisovatel, novinář a dramatik Isaak Babel. Toto datum alespoň uvádí tehdejší oficiální sovětské zdroje. Za osudem autora, který proslul zejména syrovým líčením válečné reality, se teď ohlédneme s Robertem Candrou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Isaac Babel | Foto: Stanford University

Isaak Emmanuelovič Babel se narodil (podle tehdy užívaného gregoriánského kalendáře) 13. července (podle juliánského 1. července) 1894 v rodině drobného obchodníka na chudém předměstí Oděsy. Svůj prostý původ zřejmě sám trochu přikrášlil, podle jiných zdrojů šlo o rodinu poměrně dobře zajištěnou. Každopádně situace Židů v Rusku nebyla počátkem dvacátého století nijak růžová a Babel jako dítě přežil jeden z pogromů v úkrytu. Taky nebyl původně přijat do přípravky obchodní akademie, protože překračoval kvóty pro židovské obyvatelstvo. Neúspěšně se hlásil na oděskou univerzitu a posléze studoval obchod v Kyjevě.

Kromě domácího vzdělání v jidiš a hebrejštině a znalosti Talmudu byli silným vlivem na mladého Babela i francouzští autoři Flaubert a Maupassant. Ostatně i jeho první (nedochované) povídky byly napsány ve francouzštině. Roku 1915 se Babel přestěhoval do tehdejšího Petrohradu, kde se seznámil s Maximem Gorkým. Ten se stal jeho mentorem a ochranitelem a vydal některé Babelovy povídky v literárním časopise Letopis. Na radu Gorkého se taky Babel vydal sbírat životní zkušenosti a vystřídal řadu povolání.

Isaac Babel | Foto: Stanford University

O Babelově činnosti během Říjnové revoluce toho není příliš známo. Sám později tvrdil, že pracoval jako překladatel pro petrohradskou tajnou policii Čeka. O mnoho let později ale bezpečnostní orgány popřely jakoukoli spojitost s jeho osobou. V roce 1920 byl přidělen k První jízdní divizi Rudé armády maršála Buďonného, s níž zažil tažení proti Polsku. Na vlastní kůži prožitá brutalita války inspirovala citlivého Babela k deníkovým zápiskům, z nichž později vzniklo jeho nejslavnější dílo, povídková sbírka Rudá jízda (1926). Realistické líčení násilí a zmaru, které bylo na hony vzdálené oficiální propagandě, Babelovi nadělalo mnohé nepřátele (maršál Buďonnyj neúspěšně prosazoval jeho popravu), ale vliv Maxima Gorkého mu zajišťoval ochranu i možnost publikovat. Vydal sbírku Oděské povídky o životě židovské galerky a napsal divadelní hru Západ slunce. V jistém smyslu dokonce patřil mezi spisovatelské prominenty.

Pak ale přišly střety s autoritami. Zážitky z cest po rozvrácené, rozkulačované a hladomorem drcené Ukrajině ho odcizovaly stalinskému režimu, stahoval se z veřejného života a po publikování (nakonec před premiérou zakázané) hry Marija se od něj odvrací i ochránce Gorkij. Babel navštěvuje svou odloučenou manželku v Paříži a dlouze váhá nad návratem do Ruska, nicméně nakonec se vrací a spolupracuje na několika propagandistických filmech. Ovšem i on končí v soukolí obrovských stalinských čistek. V roce 1939 je zatčen a mučením přinucen k falešným doznáním o spiknutí proti režimu, špionáži a dalších smyšlených zločinech. Ve zmanipulovaném soudním pseudoprocesu 26. ledna 1940 je odsouzen k popravě zastřelením. Jeho poslední zaznamenaná slova zní: „Jsem nevinný. Nikdy jsem nebyl špion. Nikdy jsem neschvaloval žádný čin proti Sovětskému svazu. Byl jsem přinucen křivě obvinit sebe o druhé. Žádám o jediné - nechte mě dokončit mou práci." Podle dokumentů byl následujícího dne (27. ledna 1940) zastřelen a jeho tělo pohřbeno do masového hrobu. Jeho archiv a rukopisy zabavila NKVD.

Isaac Babel - Rudá jízda | Foto: Nakladatelství Argo

Původní oficiální sovětská verze nicméně uvádí, že Babel zemřel právě 17. března 1941 v táboře Gulag. Tak či tak, v roce 1954 byl během chruščovovského oteplení Babel posmrtně rehabilitován a jeho dílo (byť s cenzorskými zásahy) mohlo opět začít vycházet a být čteno. Následující generace tak mohly aspoň zpětně ocenit talent spisovatele, který býván označován za „největšího prozaika ruského židovství". V češtině jeho dílo v současnosti vychází péčí nakladatelství Argo.

Robert Candra Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme