Drábová: Není potřeba se bát 'radioaktivního mraku'

Nad střední Evropu by dnes měl dorazit radioaktivní prach z japonské jaderné elektrárny. Podle meteorologů by se ale měl České Republice vyhnout. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová je však veřejnost uklidňuje. „Velké koncentrace radioaktivních látek k nám nedoputují,“ tvrdí.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dana Drábová

Dana Drábová | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Prostřednictvím ČTK jste dnes zdůraznila, že termín „radioaktivní mrak“ je v této souvislosti zavádějící, můžete vysvětlit proč?

Příliš evokuje silnou radiaci například po jaderném výbuchu. Tato situace s tím nemá co dělat. K nám nedoputují velké koncentrace radioaktivních látek, ale částice, které se dostaly do vyšších vrstev atmosféry a globálním prouděním jsou neseny kolem celé zeměkoule.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Danou Drábovou

Prach, který obsahuje radioaktivní částice, putoval atmosférou od Japonska směrem na východ a jeho přítomnost pak zaznamenali v severní Americe. Kde a jaké hodnoty byly naposledy naměřeny?

Existuje šedesát sedm stanic rozmístěných různě po světě, které spravuje Organizace pro všeobecný zákaz zkoušek jaderných zbraní. Tyto stanice jsou velmi citlivé a jsou na západním i východním pobřeží USA a také na Islandu. Naměřily radiaci z Fukušimy ve velmi nízkých hodnotách – asi v milióntinách toho, co se v atmosféře běžně vyskytuje jako přírodní záření, například radon.

Umí se prach udržet v atmosféře delší dobu?

Umí, velmi záleží na fyzikální a chemické formě velikosti částic. Například ještě dnes měříme zbytky radioaktivního prachu, který se v atmosféře drží po zkouškách jaderných zbraní v šedesátých letech minulého století.

Co se potom po letech s aktivními částicemi stane?

Postupně vypadávají nebo přestávají být radioaktivní, protože poločas rozpadu je tak krátký, že částice aktivitu ztratí.

Pokud by se změnilo počasí a nějaké částice by se přeci jen dostaly nad naše území, jak rychle se o tom dozvíme?

Ne úplně rychle, protože množství, které se sem může dostat, bude velmi malé. Naše radiační monitorovací síť je bude umět najít, ale musíme na to protáhnout aerosolovým filtrem zhruba sto tisíc kubíků vzdušniny. Odebírá se velmi výkonným vysavačem tři dny. Abychom vůbec něco naměřili, musíme odebírat a pak velmi dlouho měřit. Očekávám, že pokud něco naměříme, bude to nejdříve o víkendu.

Můžete čtenáře a posluchače uklidnit, zda jde o nějaké zdravotní riziko?

To mohu. Zdravotní riziko pro Evropu z toho, co sem z Fukušimy může doletět, nehrozí žádné.

Jan Herget, Mariana Zapotilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme