Část odborníků a ministerstvo školství se přou o způsob výuky neslyšících

Sluchově postižení žáci mají v České republice možnost studia na 14 speciálních základních školách. Každá má na výběr, jakou formou bude děti vzdělávat. Zda dají přednost odezírání, znakovému jazyku, nebo kombinaci obojího. Někteří odborníci ale žádají o sjednocení a sice v podobě povinného zavedení znakové jazyka na všechny tyto školy.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koncert ve znakovém jazyce

Koncert ve znakovém jazyce | Foto: Česká komora tlumočníků znakového jazyka

„Jestliže se moje dítě narodí v Plzni a bude mít těžkou sluchovou vadu a nebude moci jít do integrace, tak bude vzdělávané ryze ve znakovém jazyce. Jestliže se narodí v Ivančicích na Moravě, kde je ryze orální škola, která zásadně nepoužívá znaky, bude to dítě s těžkou vadou, které nezvládne integraci. Pravděpodobně bude velmi pilované a drilované, co se týče logopedie, pokud ale nebude mít znakující spolužáky ve škole, tak rozhodně nebude vzdělávané znakovým jazykem,“ říká Ivana Jungwirthová ze střediska rané péče Tamtam, které pomáhá sluchově postiženým.

Sama má syna s velkou ztrátou sluchu. Talentovaný Matěj ale neznakuje, Ivana přesto znakový jazyk doporučuje alespoň jako první komunikační prostředek. Povinně by ho ale nezaváděla.

Přehrát

00:00 / 00:00

Názory na výuku znakového jazyka na školách pro sluchově postižené natáčela pro Ranní Radiožurnál reportérka Klára Bílá.

Jiný názor na to má učitelka ze speciální školy pro sluchově postižené z Hradce Králové, Dana Vaszyly.

„Pro neslyšící je první jazyk znakový. A potom dělá zkoušku z českého jazyka jako z cizího. Bohužel ne ve všech školách je to nastavené stejně, každá škola má pravomoc si to uzpůsobit trochu jinak a potom dochází ke zmatení,“ vysvětluje prostřednictvím tlumočnice Vasyly.

Podle Lucie Štefkové ze sdružení Teiresiás, které na Masarykově univerzitě pomáhá studentům se specifickými potřebami, by povinný znakový jazyk na školách situaci zlepšil.

Ministerstvo školství to ale vidí jinak. Škola i dítě mají mít na výběr, jakou formou se chce učit, říká Zuzana Kaprová, vedoucí úseku speciálního vzdělávání.

„Máme legislativně ošetřeno, že žáci, kteří nemohou vnímat mluvenou řeč, mají právo na vzdělání v jejich přirozeném znakovém jazyce. Ta možnost volby je strašně důležitá a sami neslyšící mají právo rozhodnout, jakou formou chtějí být vzdělávaní,“ říká Kaprová.

Klára Bílá, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme