IKEM má za 30 let na kontě víc než 900 transplantací srdce
Vadné srdce umí lékaři nahradit už třicet let. Na konci ledna roku 1984 Institut klinické a experimentální medicíny provedl první úspěšnou transplantaci v celém východním bloku a od té doby pomohl už 938 pacientům, z toho 17 dětem.
Jedním z takových lidí byl i 77letý Rudolf Sekava, nové srdce dostal v České republice jako třetí v pořadí.
„Beru to jako dar. Člověk si to všechno uvědomí, až když to prožije a dostane se na hranici života a smrti. Život a zdraví jsou největší dary, které máme,“ říká vděčný Rudolf Sekava.
Nové srdce dostal ve svých 48 letech, kdy mu lékaři diagnostikovali dilatační kardiomyopatii. Bez transplantace by mu zbývaly jen tři měsíce života.
Jak za 30 let pokročila transplantace srdce, zjišťovala reportérka Magdaléna Medková
„Zatřáslo to se mnou. Snažil jsem se nějak bránit a oddalovat to, ale nakonec mě přesvědčili, že jinde už mi nepomůžou, buď to vyjde, nebo ne,“ vzpomíná. Dnes je pátým nejdéle žijícím pacientem s transplantovaným srdcem na světě.
Česká kardiochirurgie patří mezi evropskou špičku. Zatímco v prvních letech transplantačního programu lékaři dělali 10 až 12 operací ročně, dnes je to čtyřikrát tolik. Více než deset let s novým srdcem přežije 60 procent pacientů.
„Jsou modernější léky, změnila se i technika vlastní operace, srdíčko tam našíváme jiným způsobem než dřív. Zjednodušila se i pooperační péče. V tomhle je pokrok stejně jako jinde,“ vysvětluje Pavel Firt z kardiovaskulární kliniky, v čem je transplantace snazší než před třiceti lety.
V roce 2008 pomohla transplantace i Petře Schánilcové, která o dva roky později přivedla na svět dceru Lucii. „Věděla jsem, že bych miminko kvůli možným potížím mít neměla. Jsem ale optimistický člověk a beru, co mi život nabídne, ať už je to dobré nebo zlé,“ říká.
Transplantaci potřebují nejčastěji lidé s ischemickou chorobou srdeční a dilatační kardiomyopatií. Většinou se týká mužů ve věku 50 let. Pacient na nové srdce čeká průměrně jeden rok. Podle vedoucí oddělení odběru orgánů Evy Pokorné je lhůta dlouhá proto, že je nedostatek dárců.
„U nás sice platí předpokládaný souhlas s odběrem orgánů, pokud není vyjádřen nesouhlas. Ale pokud si rodina vyloženě nepřeje, aby se jejich blízký stal dárcem orgánů, ve většině případů to akceptujeme, byť na transplantace orgánů čeká daleko více lidí,“ uvádí Pokorná.
Transplantace srdce stojí jeden a tři čtvrtě milionu korun. Je to nejnákladnější operace orgánů.
Podle přednosty kardiocentra IKEMu Jana Pirka by mohli za pět let pacienti žít déle i s umělým srdcem.
„Hlavní problém, který je potřeba vyřešit, je velikost baterie. Je důležité, aby umělé srdce bylo celé zašito v těle pacienta a nebylo navenek spojeno žádným kabelem. Proto je nezbytné vyřešit problém, aby baterie byla dostatečně malá a měla velkou kapacitu. Měla by vydržet tři tisíce cyklů nabití a vybití, aby se nemusela tak často měnit. Myslím si, že se to do pěti let vyřeší,“ domnívá se Pirk.
