Rok od zvolení Miloše Zemana prezidentem: žádná milost a rozhněvaní akademici
Miloš Zeman vyhrál přesně před rokem prezidentské volby. 26. ledna 2013 odpoledne už republice vzkazoval, že chce být prezidentem všech občanů. Do prezidentského křesla pak pomyslně usedl po složení slibu 8. března.
V polovině prosince 2012 se Miloš Zeman dověděl, že jde do vůbec první přímé volby prezidenta s číslem šest. Do druhého kola postoupil 12. ledna spolu s Karlem Schwarzenbergem z TOP 09.
V prvním kole přímé prezidentské volby tak vypadli Jana Bobošíková, Jiří Dienstbier, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová a Přemysl Sobotka.
V lednu pak Miloš Zeman vyhrál v druhém kole o necelých deset procent nad Karlem Schwarzenbergem. Od voličů dostal skoro 55 procent hlasů. Už jako vítěz poblahopřál svému protikandidátovi k čestnému druhému místu.
„Vážím si i těchto voličů, protože svojí volební účastí projevili své aktivní občanství. A to je to, o co by nám všem mělo jít,“ vzkázal Zeman tehdy Schwarzenbergovým příznivcům.
Po několikaměsíční volební kampani pak v pražském hotelu, kde sledoval výsledky se svým týmem, mluvil o tom, že chce být prezidentem dolních deseti milionů.
„Slibuji, že jako prezident zvolený přímou volbou občanů se budu snažit být hlasem všech občanů,“ uvedl ve svém tehdejším projevu Miloš Zeman.
Cesta Miloše Zemana historicky první přímou volbou hlavy státu
Číst článek
Na začátku prezidentského období na sebe Miloš Zeman strhnul pozornost kvůli tomu, že odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Ten nakonec převzal dekret od tehdejšího ministra školství Petra Fialy.
„Tím, že jeden jakýsi Putna převezme profesorský dekret, samozřejmě nekončí boj o svobodu, pravidla v této zemi, o svobodu akademického vyjadřování,“okomentoval celou věc Martin C. Putna.
Prezident už nechce jmenovat profesory vůbec. Má to změnit takzvaná profesorská novela, která předá pravomoc předsedovi Senátu. To se ale nelíbí rektorům. Dva z nich Miloš Zeman loni 28. října nepozval na oslavu státního svátku, většina ostatních pak na protest nedorazila také.
Prezident přerušil i tradici novoročních projevů. Nahradil je vánočním poselstvím.
„Na nový rok si obvykle dáváme předsevzetí, která mnohdy nesplníme. Zatímco v povánoční pohodě, v klidu a míru bilancujeme uplynulý rok,“ vzkázal Miloš Zeman občanům.
Prezident Miloš Zeman udělal změny i v udělování milostí. Podstatnou část agendy přesunul na ministerstvo spravedlnosti. První úřadem navrženou žádost o milost zamítl. Odůvodnil to tím, že nešlo o nevyléčitelně nemocného vězně.
„Zamítnutí jmenování profesorů, což je jeho povinnost, a on si říká: to nebudu dělat. Zamítnutí udělení milosti člověku těžce nemocnému. Z těchto kroků bych byl poněkud smuten. A o politice ani nechci mluvit,“ shrnul rok Zemanova prezidentství jeho konkurent z finálního duelu Karel Schwazenberg. Zemana ale i pochválil za jeho cestu za vojáky do Afghánistánu.
Budoucímu ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi z ČSSD se nelíbí ani Zemanovo údajné vměšování do vnitrostranických věcí.
„Rozdělování společnosti poměrně drsně a úplně zbytečně, do jisté míry snaha třeba ovlivňovat vnitřní poměry v sociální demokracii, snaha prosadit si svoji podobu vlády bez ohledu na výsledek voleb a poměry v poslanecké sněmovně až po ty odklady teď se jmenováním vlády a tak trochu nerespektování právních principů,“ zhodnotil Jiří Dienstbier a naopak ocenil, že prezident Zeman jmenoval soudce Ústavního soudu.
