Merkelová představila cíle nové vlády. Největší výzvou je energetická transformace
Německá kancléřka Angela Merkelová nastínila vládní vizi na příští čtyři roky. První slova na půdě Bundestagu věnovala ale situaci na Ukrajině. Kancléřka znovu zdůraznila, že ukrajinská krize se musí vyřešit politicky.
Velkou část svého proslovu věnovala Angela Merkelová evropské ekonomice. Německo si podle ní musí stále udržet svou stabilitu, protože finanční krize v Evropě stále ještě není u konce.
Osmadvacítka podle ní do budoucna potřebuje větší jednotnost, silnější instituce a změny v zákonech.
Merkelová se nevyhnula ani německé výrobě energie. Žádné jiné zemi se podle ní nepodařil tak zásadní odklon od jádra. Přestože to ostatní státy vidí zřejmě skepticky, kancléřka věří, že Německo v tomto směru uspěje.
„Svět se na nás dívá se směsí nepochopení a zvědavostí. Zda a jak se tato energetická změna podaří. Pokud ji zvládneme, jsem přesvědčená, že to bude další německý exportní trhák," řekla Merkelová.
Nová vláda proto připravuje v tomto směru zásadní změny. Ty by měly spočívat v tom, že průmyslové podniky přijdou o výjimku v placení poplatků za zelenou elektřinu. Dosud je nemusely platit kvůli udržení konkurenceschopnosti.
Snížit by se měly i dotace zelené elektřiny. Vláda chce stanovit strop pro množství energie vyrobené z větrných elektráren. Ročně by měly vyrobit maximálně 2600 megawattů. Zároveň by se měly snížit dotace pro nová zařízení.