Do středních Čech lákají lyžaře na Monínci, v Chotouni a Mnichovicích
Až tři čtvrtě metru technického sněhu a k tomu ještě několik centimetrů přírodní bílé pokrývky. Tak to teď vypadá na středočeských sjezdovkách. Aktuálně se v kraji lyžuje celkem ve třech zimních areálech. V porovnání s vyhlášenými horskými středisky sice nemají takový věhlas, v posledních letech ale jejich obliba roste a k lepšímu se mění i lyžařské zázemí.
V největším středočeském lyžařském areálu na Monínci u Sedlce-Prčice si díky sněhovým dělům lidé zalyžují asi na 70 centimetrů vysoké sněhové pokrývce.
„Čtyřsedačková lanovka, která návštěvníky vozí na vrchol sjezdovky, je dlouhá 1200 metrů, převýšení je 215 metrů, to znamená v horní části červená, ve spodní části modrá.“
„V horní části ji ještě máme posílenou o 600 metrů dvojkotvy vleku, a pokud by tu někdo ještě potřeboval se doučit, pod hotelem jsou 170 metrů krátké pomy,“ říká provozovatel střediska Jaroslav Krejčí.
Podrobnosti o stavu lyžařských středisek ve středních Čechách zjišťoval Michal Trnka
Kdo přijede na Monínec autem, neměl by mít problém zaparkovat - 650 míst většinou stačí i během víkendu, kdy je na sjezdovce nejvíce návštěvníků. Další dvě středočeská lyžařská střediska už ale takové štěstí nemají.
„Raději bychom, aby lyžaři přijeli v nějaký všední den. Určitě si zalyžují lépe a spokojenost bude na obou stranách větší,“ doporučuje provozovatel lyžařského areálu v Chotouni nedaleko Prahy Jan Němeček.
Tamní sjezdovka má asi 300 metrů a nahoru na svah vás vyveze jedna ze dvou pom. „Potom tu máme takový dětský provazový vlek, u kterého je zhruba sto metrů dlouhá sjezdovka s dětským areálem,“ dodává Němeček.
Z Chotouně je to autem asi půl hodiny na Šibeniční vrch, který je nedaleko Mnichovic. Majitel tamního svahu a dvou vleků Jan Zenkl se netají tím, že areál je vhodný hlavně pro děti. Komu ale nevadí méně prudký kopec, určitě si zalyžuje.
„Sněhu je od 30 do 50 centimetrů, nahoře v nejprudší části je poněkud vydřená plocha, ale najede tam rolba a ani to nepoznáte,“ slibuje. Ani Šibeniční vrch ale nenabízí ideální možnosti parkování. I sem je tak lepší přijet namísto o víkendu spíš v týdnu, anebo vyzkoušet večerní lyžování.
