Přístup k lustracím rozděluje koalici. Klíčové jednání by mohlo přijít už dnes
Pokud v Poslanecké sněmovně projde do druhého čtení návrh KSČM na zrušení lustrací, odejdou lidovci z vládní koalice. Takové je ultimátum nejmenší koaliční strany. Tento scénář by teoreticky mohl nastat už dnes. Například ČSSD prý nebude svým poslancům bránit, budou-li chtít zrušení zákona podpořit.
„My jsme neměli zrušení lustračního zákona ve volebním programu, čili není to naše priorita, se kterou bychom předstoupili před voliče. A vzhledem k tomu, že sociální demokracie dlouhodobě kritizovala lustrační zákon – my jsme vůči němu podávali i stížnosti k Ústavnímu soudu – tak já pokládám za zcela přirozené, že v této otázce necháme volnost těm poslancům, kteří chtějí eventuálně hlasovat pro zrušení lustračního zákona,“ uvedl premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
O postoji jednotlivých stran k lustračnímu zákonu informovala redaktorka Věra Masopustová
Princip, nebo taktika?
Lidovci jsou jednoznačně proti rušení zákona. Dokonce jsou prý ochotni odejít z koalice, když návrh KSČM projde ve sněmovně jen do druhého čtení.
„Je to zcela principiální záležitost, a pokud by tady došlo k jasnému podlomení tohoto principu, tedy kontinuity polistopadového vývoje, tak by to hluboce narušilo naši důvěru a možnost koaliční spolupráce a já říkám, že v takovém případě jsem připraven okamžitě rezignovat z postu ministra kultury,“ uvedl Daniel Herman z KDU-ČSL.
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek to považuje ze strany KDU-ČSL za běžnou vyjednávací taktiku.
„To není poprvé, kdy KDU-ČSL jako náš koaliční partner přichází s nějakými požadavky tohoto typu – bylo to při vyjednávání o programu, bylo to při debatě a hádce o ministerstvo zemědělství, je to dneska o lustračním zákonu, zítra to může být o dalších věcech. Takže patří to k standardní debatě v rámci demokraticky sestavené vlády a mě to osobně nepřekvapuje,“ podotkl Faltýnek.
Nejasné počty
Proti zrušení lustrací se kromě lidovců staví TOP 09, ODS a také Úsvit. Tyto strany však mají ve dvousetčlenné sněmovně dohromady jen 70 poslanců. Samy by tedy návrh KSČM ze stolu shodit nedokázaly.
Lustrační zákon má za cíl zabránit tomu, aby příslušníci mocenských elit a ozbrojených sborů totalitního režimu před listopadem 1989 a lidé registrovaní jako spolupracovníci Státní bezpečnosti mohli zastávat vybraná místa ve státní správě, samosprávě a ozbrojených složkách.
Na druhé straně vysloveně pro jsou zatím jen komunisté s 33 mandáty. ANO (47 mandátů), podobně jako ČSSD (50 mandátů), jednoznačnou poslaneckou taktiku nepostavilo.
Ze stávající vládní koalice by se zrušení lustrací hodilo především předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který by lustrační osvědčení kvůli evidenci u StB zřejmě nemohl získat. Umlkly by pak hlasy, které zpochybňují, že bez lustrace může vést ministerstvo.
Historik: lustrační zákon má stále smysl
Nejdůležitější v době vzniku lustračního zákona byl vznikl vůbec nějaké legislativy, která by se lustracemi zabývala.
„První období bylo relativně divoké. Vláda dělala lustrace, prezident dělal lustrace, tajné služby dělaly lustrace,“ vysvětlil historik Pavel Žáček.
Zákon podle něj není přežitý, stále má smysl – i symbolický. „Spojuje nás s tím, co jsme chtěli v listopadu 1989. Řeší ústavně konformní formou personální diskontinuitu mezi demokratickým systémem a komunistickým před rokem 1989,“ dodal Žáček.
Původně měl zákon platit jen pět let, podle Žáčka panovala představa, že problémy přechodu k demokratickému zřízení se rychle vyřeší. Problémy s tím mají i okolí postkomunistické země.
