Rybáře na Domažlicku trápí volavka popelavá. Prý likviduje pstruhové vody

Volavka popelavá začala působit rybářům na Domažlicku nemalé škody a devastuje pstruhové revíry. Zatímco s kormoránem už si rybáři umí poradit a na západě Čech mají už několik let výjimku na jeho odstřel, s volavkou teprve řešení hledají.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volavka popelavá na Křenovském rybníku v Tovačově. 17.5.2008.

Volavka popelavá na Křenovském rybníku v Tovačově. 17.5.2008. | Foto: Adolf Goebel

„Volavka nás trápí už delší dobu. Poměrně rychle se rozmnožila, protože nemá žádného predátora. Je nebezpečná tím, že si stoupne do mělčiny a všechno, co plave kolem ní, likviduje,“ líčí aktuální problém předseda kdyňských rybářů Josef Praštil.

Podle něj právě volavka hojně požírá pstruhy v jejich revíru. „Dřív nám škodili tím, že regulovali potoky, byly otravy, přesto jsme pstruhy v potocích udrželi. Ale volavka nám to zdecimuje tak, že potoky jsou prázdné,“ říká Praštil.

Myslí si, že v poslední době se volavka na Kdyňsku rozmnožila. „Příhraniční potok Kouba, Andělice – to byly krásné, meandrované, původní potoky, ale volavka bohužel všechno zlikvidovala,“ tvrdí předseda kdyňských rybářů.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problémy kdyňských rybářů s volavkou popelavou se zajímala Martina Klímová

Tomu se ale diví Karel Makoň ze záchranné stanice ptactva v Plzni. „Na Domažlicku je jedna kolonie u Horšovského Týna. Dlouhodobě populace volavky popelavé na území celého Plzeňského kraje naopak klesá. S tímto problémem jsem se ještě nesetkal,“ svěřuje se.

Ani hospodář Západočeského územního rybářského svazu Jaroslav Vogl nevnímá volavku jako úhlavního nepřítele rybářů. „Zásadní problém pro nás není volavka, ale kormorán velký. V roce 2013 byla škoda přes 4,5 milionu. Bylo to tak loni, předloni, dvanáct let zpátky, a je to prakticky stejné,“ zoufá si.

A právě u kormorána se západočeským rybářům podařilo získat výjimku na jeho odstřel. Ten ale neprovádějí sami vyznavači Petrova cechu, nýbrž myslivci.

„Motivujeme je tím, že jim dáváme takzvané zástřelné 150 korun za trofej, to znamená horní část zobáku. Ale kormorán se nedá upéct k nedělnímu obědu, protože jejich maso je údajně dost nechutné, takže nám tady zimuje 10 až 12 tisíc kormoránů a oni nám sem přinesou 150 až 180 zobáků, takže to je prakticky nic,“ dodává Vogl.

Možností jsou chráněné sádky

I když tedy není efekt odstřelu u kormorána na první pohled zřejmý, chtějí kdyňští rybáři usilovat o stejný postup u volavky popelavé. „V každém případě budeme přes naše nadřízené žádat, a věřím, že se nám podaří zase nějakou výjimku na potocích získat,“ potvrzuje Praštil.

Že by ale povolení k odstřelu nemuselo přinést kýžený efekt, si předseda kdyňských rybářů dobře uvědomuje. „Bude problém je odlovit, protože je to úžasně plachá a chytrá volavka, která se rychle zvedne a odlétne, ale za hodinu nebo dvě se zase vrací,“ uzavírá.

Proto mají kdyňští rybáři v záloze ještě další plán. Chtějí vybudovat chráněné sádky na pstruhy a mníky, aby jejich populaci v potocích na Domažlicku alespoň částečně obnovili.


Zvětšit mapu

Martina Klímová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme