Ruská flotila na Krymu údajně dala ukrajinským vojákům ultimátum, Rusko to popírá

Ruské ministerstvo obrany popřelo ultimátum pro ukrajinské vojáky na Krymu. Podle informací agentury Interfax, která citovala ukrajinské zdroje, ukrajinské jednotky ke složení zbraní do úterního rána vyzval velitel ruské Černomořské flotily kotvící v Sevastopolu. Předseda dolní sněmovny ruského parlamentu naopak uvedl, že vyslání armády na Ukrajinu zatím není nutné.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinské námořnictvo by se mělo podle Ruskem popíraného ultimáta vzdát

Ukrajinské námořnictvo by se mělo podle Ruskem popíraného ultimáta vzdát | Zdroj: ČTK

Černomořská flotila se základnou v krymském přístavu Sevastopol už kontroluje většinu ukrajinského Krymského poloostrova. Ruské jednotky, byť bez ruských vojenských označení na uniformách a vozidlech, už mají početní převahu nad ukrajinskými vojáky, kterých je 14000. Ukrajinská armáda je převyšuje jen v počtu tanků.

"Jestli se do pěti rána zítřejšího dne nevzdají, začne opravdový útok na jednotky ukrajinských ozbrojených sil po celém Krymu," ohlásil podle informací agentury Interfax, která se odvolávala na informace ukrajinského ministerstva obrany, velitel flotily Alexandr Vitko. Mluvčí ruského ministerstva obrany tyto informace označil za naprostý nesmysl.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nejnovější vývoj na Krymu komentoval zpravodaj Českého rozhlasu v Moskvě Martin Dorazín

Pokud Rusko opravdu na ukrajinské vojáky zaútočí, bude to podle zahraničně-politického komentátora Českého rozhlasu Milana Slezáka faktické vyhlášení války.

"Pokud se to stane, tak tady máme nejhorší konflikt v Evropě od druhé světové války," myslí si Slezák.

Konflikty na Balkáně a Kavkaze podle něj nebyly tak strategicky významné.

Oficiálně Rusko na Ukrajině nijak vojensky nezasahuje. Podle předsedy dolní sněmovny ruského parlamentu Sergeje Naryškina zásah ruské armády na Ukrajině není v tuto chvíli nutný.

„Rusové říkají, že nemusí posílat armádu na Krym, ale oni ji tam už několik dnů mají,“ říká analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Ruští vojáci ale přesto hlídají ukrajinská vojenská letiště s letouny MIG 29, silnice vedoucí z Ukrajiny na Krym i terminál Kerč na východě poloostrova, který se nachází jen 4,5 kilometru od ruské pevniny.

Ruské jednotky u ukrajinskho Sevastopolu v uniformách bez hodnostního ozna | Foto: ČTK/AP, Andrew Lubimov | Zdroj: ČTK

Obrněná vozidla ruské armády se podle ukrajinské pobřežní stráže shromažďují na své straně Kerčského průlivu, kterým vede hranice mezi Ukrajinou a Ruskem. Rusko oznámilo, že přes průliv začně stavět most.

Velitel ukrajinského námořnictva v Sevastopolu přísahal věrnost Krymu. Kyjevem byl proto okamžitě vyměněn a bude stíhán pro vlastizradu. Lodě jsou podle všeho stále pod kontrolou Ukrajiny.

Svět se znepokojením sleduje napětí na Krymu. Evropská unie Rusku zatím nezruší víza

Číst článek

Podle ruského listu Vedomosti štáb ukrajinského vojenského námořnictva v Sevastopolu je zhruba z poloviny obsazen vojáky, kteří přešli na stranu proruských krymských úřadů, zatímco polovina štábu je pod kontrolou vojáků loajálních Kyjevu.

Ruští vojáci, kteří vojenské základny střeží, nepouští nikoho ani dovnitř ani ven. Neobávají se tanků ani obrněných transportérů se zbraněmi namířenými proti nim.

Ukrajinské ministerstvo obrany obvinilo ruské ozbrojené síly z porušení ukrajinského vzdušného prostoru. Tvrdí, že nad ukrajinský sektor Černého moře pronikly ruské stíhačky, proti kterým vzlétl ukrajinský bojový letoun.

Ozbrojená hlídka blokuje přístupovou cestu k vojenskému letišti v Sevastopolu | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Ukrajinské úřady si stěžují, že s nimi nechce Rusko oficiálně jednat. Ruský prezident Vladimir Putin se zatím ke krizi na Krymu nevyjádřil, údajně je na plánované návštěvě u Petrohradu.

K vojenskému střetu na Krymu zatím podle Votápka nedošlo jen proto, že si nová a politicky nezkušená ukrajinská armáda počíná velmi rozumně a zdrženlivě.

„Ten, kdo provokuje střet a zvyšuje riziko ozbrojeného střetnutí, je ruská strana,“ dodal Votápek. Poloostrov Krym ještě do roku 1954 patřil Rusku, Ukrajinců na něm žije jen 24 procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci na Krymu hovořil analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v ruském Petrohradě Vldimír Votápek

Rusko podle něj anektovalo Krym, aby zachránilo režim Vladimira Putina po porážce, kdy Ukrajina odmítla vstoupit s Ruskem do celního svazu a Ukrajina chce jít jinou než proruskou cestou.

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Rusko provádí na Krymu humanitární operaci, chce ochránit rusky mluvící obyvatele Krymu jakýmikoliv prostředky. Jsou prý ohroženi současným vývojem v Kyjevě.

Rusko má podle Lavrova informace o tom, že se připravují provokace proti ruskojazyčným obyvatelům Krymu a proti ruské armádě dislokované v Sevastopolu. Pronájem tamní vojenské základny Rusku Ukrajina nedávno prodloužila do roku 2042.

Ukrajina obviňuje Rusko z invaze, většina obyvatel Krymu ale ruské vojáky vítá

Číst článek

Situace se zhoršila také na východě Ukrajiny. V Doněcku zaútočili členové proruské domobrany na místní samosprávu a přinutili tak zastupitele, aby byl do funkce opět zvolen odvolaný proruský gubernátor.

V Charkově pak v ulicích hlídkují příslušníci nově zformované organizace Na obranu Charkova a s požadavky na obranu práv Rusů dnes do ulic vyšli i obyvatelé Oděsy.

O všem podrobně informuje i ruská televize, která na druhé straně vysílá příspěvky o údajných ukrajinských extrémistech, kteří prý spolupracovali s čečenskými teroristy.


Zvětšit mapu

Martin Dorazín, Robert Mikoláš, ČTK, ČRo, Jana Vondráčková, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme