Gazprom zruší slevu na dodávky plynu pro Ukrajinu. Nabídne jí prý úvěr na zaplacení dluhu
Ruský plynárenský gigant Gazprom tlačí na svého ukrajinského odběratele. Oznámil, že od dubna zruší slevu, kterou v rámci loňské dohody poskytuje na dodávky zemního plynu pro Ukrajinu. Podle agentury Interfax to uvedl šéf podniku Alexej Miller. Podle něj by Gazprom mohl Ukrajině nabídnout úvěr, aby mohla zaplatit dluh za dodávky ruského plynu.
Koncem loňského roku dostala Ukrajina od Gazpromu výraznou slevu na plyn. Ukrajinský výhradní dovozce Naftohaz měl letos za tisíc krychlových metrů ruského zemního plynu platit 268,5 dolaru. To byla proti předchozímu čtvrtletí sleva 30 procent.
Smlouva se ovšem měla obnovovat každého čtvrt roku a záleželo jen na vůli Gazpromu. Ten už zjevně není ochotný postupovat shovívavě. Celkově prý Ukrajina dluží za ruský plyn přes 1,5 miliardy dolarů, v přepočtu asi 300 miliard korun.
Už v minulosti se oba podniky přely o cenu a Ukrajina měla problémy s placením. Proto se několikrát stalo, že ruská strana své dodávky zcela uzavřela.
O ekonomických dopadech napětí mezi Ruskem a Ukrajinou informovala redaktorka Jitka Hanžlová
I v případě, že by se to stalo i tentokrát, zásobování Evropy ruským plynem nebude nijak ohroženo.
Z Moskvy dnes zazněla také slova o tom, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se může vzdát dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. I když to Kreml později dementoval a označil za soukromý názor Putinova poradce, zjevně takové úvahy existují.
Jakýkoli ekonomický boj mezi Ruskem a Západem by neprospěl ani jedné ze stran, Rusko by na něj ale doplatilo více.
„Přece jen je to ekonomika, která je relativně křehká a nestojí na pevných nohou. Aktuální růst se pohybuje mezi jedním až dvěma procenty. Myslím, že teď jde spíš o takové hlasité řinčení zbraní,“ říká třeba David Marek, analytik Patria finance.
Rusko je závislé na odběratelích
Podobně to hodnotí i ekonom BHSecurities Vojtěch Benda. Upozorňuje, že ve srovnání s Německem nebo Francií je ruská ekonomika malá a slabá.
„Jediné, co skutečně dělá Rusko silným, jsou energetické suroviny. Je ale závislé na odběratelích. Rusko samo o sobě není ani příliš velkým vývozcem zahraničního kapitálu, na rozdíl od USA, Německa, Francie, Holandska. Není zde žádný výrazný tlak, jak by mohlo ohrozit evropskou nebo světovou ekonomiku,“ vysvětluje.
Kdyby Rusko přestalo splácet své dluhy, mělo by to na něj velký dopad. „Rusko toto udělalo už v roce 1997, kdy odmítlo platit zahraniční závazky. Výsledkem bylo, že trvalo dlouhou dobu, než opět získalo důvěru finančních trhů a ty mu začaly opět půjčovat,“ popisuje Benda a dodává:
„Rusko je závislé na zahraničních investicích a půjčkách. A pokud přestane splácet některému ze svých význačných věřitelů, je velmi naivní domnívat se, že se hned objeví další země, které budou ochotny takovému dlužníkovi půjčovat horentní sumy.“
Dolar nemá alternativu
Pokud jde o možnost rozpustit dolarové rezervy, Rusko by na tom podle Davida Marka z Patria finance prodělalo.
„Pokud by Rusko splnilo svoji hrozbu a upustilo od dolaru jako rezervní měny, muselo by ji nahradit něčím jiným. A na světě dnes neexistuje alternativa k dolaru coby rezervní globální měně. Takže si myslím, že by to spíše podkopalo důvěru v kvalitu devizových rezerv a ruské centrální banky jako takové,“ soudí.
Rezervy nejsou hotové peníze. Státy je drží v dluhopisech nebo aktivech, a pokud by se jich chtěly zbavit, musí je prodat. Byly by to obrovské obchody a vysoká nabídka dluhopisů by srazila jejich cenu. Ani Rusko by je nedokázalo prodat bez ztráty. Kromě toho je závislé na vývozu surovin, hlavně ropy a plynu, a s těmi se obchoduje výhradně a jen za dolary.
